První krůčky (3.) díl první

Anotace: ...psáno pro /asicr.blog.cz/ ... protože je to nazařaditelné nechám to zde ...

Přechod z prázdnin do posledního ročníku základní devítileté školy nebyl zrovna moc dobrý, ale který přechod dobrý je, že jo, děvčata? Největším parchantem byl ten přechod, na kterém naposledy vydechla babi Micanů trefená prvním autobusem MHD který k nám do vsi přijel z Budějc. Předseda JZD Rovnost (druhá část názvu „spravedlnost" se pro jistotu nepoužívala) byl zároveň hlava obce a rozhodl, že když už nás soudruzi z města vzali za své, a bude k nám jezdit "ta" městská linka, nechá před jednotřídkou, která tu z nějakého nepochopitelného důvodu zbyla jako buržoazní přežitek, namalovat přechod. Na žádost, kterou psal v hospodě pod vlivem několika zelených a piv, jak vím z vyprávění očitých svědků, napsal do kolonky „místo přechodu", tam kde chodí nejvíce dětí, protože si nemohl vzpomenout na číslo popisné.

Září toho roku jak jsem říkal, nebylo dobré, byla nadúroda švestek (co bych za to dnes dal) a králíků. Protože ušáci něco sežerou, musel jsem každý den s tátou a mamkou jezdit z Budějc na kole rvát a vyvražďovat úrodu, aby bylo co do huby. Od té doby nesnáším švestky a králíky. Malá ukázka z jídelníčku: sobota - švestkové knedlíky, neděle - králík, pondělí – švestkový nákyp, úterý – králík, středa – semlbába se švestkami, čtvrtek – králík a švestkový koláč. V pátek už jsem zvracel při pomyšlení na nějakou dobrotu ze švestek nebo pečínku z králíka.

Bylo horko jako svině a táta mi odpustil sekání trávy a místo toho jsem měl milou povinnost běhat do hospody se džbánkem pro pivo, koupat se v rybníku a okukovat holky v plavkách, vůbec mi to nevadilo, nevynechal jsem jedinou příležitost otřít se ve vodě či na suchu o nějaké to ňadro, běhat se džbánkem jako spousta jiných dětí bylo taky prima, pivo bylo jako křen a já po cestě upíjel. Ti dva chlápci, co přijeli se žukem namalovat přechod, už od oběda z okna hospody dělali průzkum, kudy chodí nejvíce dětí. K večeru bylo jasno, přechod bude před hospodou. Chlápci vytáhli šablonu a ještě než se setmělo, bylo na prašné silnici namalováno pět pruhů od vchodu hospody do volného prostoru návsi. / Situační plánek najdete na asicr.blog.cz / Babi Micanů, která byla hospodskou snad ještě dřív, než byla za první republiky hospoda postavená, se těch chlápků zeptala, co že je to za pitomost. Vyjekla hrůzou, když se dozvěděla, že je to zebra a teď po ní musí chodit, aby ji nic nepřejelo. Babi se pokřižovala, třikrát plivla do rukávu a začala nadávat na Hanzelku se Zikmundem, kteří, sem tu havěť určitě přitáhli. Co to bylo platný, befel od pána je befel od pána a tak chodila každý den ráno, odpoledne i večer otevřít hospodu po přechodu.

Šla po něm i ten den, kdy přijel slavnostně vyzdobený první autobus na pomyslnou zastávku před hospodu. Autobus vypustil z tlamy delegaci soudruhů, kteří si nechtěli nechat ujít žranici pořádanou v hospodě na počest té slávy, a začal couvat, aby byl připraven na cestu zpět. Babi Micanů zrovna chvátala po přechodu otevřít soudruhům a neuhnula, protože na přechodu se ji nemůže nic stát, neuhnul ani autobus, jehož šofér nevěřil, že by ten přechod někdo myslel vážně. Myslel. Byla to rána, že si půlka vesnice myslela, že jsme se trhli od Ruska. Okrskář Vaněk měl dost svědků na to, aby tragédii, vraždu a sebevraždu v jednom na místě vyšetřil, uzavřel a podstoupil výše. Výňatek z protokolu o nehodě: Poškozená babi Micanů poškodila majetek v socialistickém vlastnictví dopravního podniku České Budějovice a pak zemřela následkem přirozené smrti po úderu do hlavy. Ohledání provedl veterinář JZD Rovnost soudruh Zahájský spolu s místním řezníkem soudruhem Sládečkem. Situační plánek z místa nehody přiložen. Tolik krátce z protokolu. Kopie situačního plánku je mnou doplněna a k nahlédnutí na asicr.blog.cz.

Školní rok byl teprve na začátku a tak se jednotřídka zrušila, když už jezdí do vsi ten autobus, může přeci malé školáky vozit do ZDŠ na Zavadilku. Okrskář Vaněk byl povýšen a přeložen do Budějc, šofér autobusu se prý zbláznil a začal všude po městě malovat přechody, říká se, že to bylo první graffiti, které se u nás objevilo, předseda JZD Rovnost odešel na zasloužený odpočinek a vzal si od Jednoty tu hospodu do nájmu, přechod pod koly traktorů a jiné zemědělské techniky zmizel za pár dní, babi Micanů skončila jako sebevrah u hřbitovní zdi a já, já se rozhodl, že budu průkopníkem porno průmyslu v socialistickém zřízení a u nás ve škole.
Konec prvního dílu.