Jak si kdo ustele, tak si i lehne

Anotace: ............. bez komentáře .. název snad napoví ..

Jak si kdo ustele tak si i lehne. Když jsem se zamyslela nad tímto tématem, pochopila jsem pořádně jeho hloubku. Nikdy jsem se tím nezabývala a když jsem byla malá, tak asi jako každé malé dítě jsem si myslela, že ráno si ustelu postel a večer si do ní lehnu. Dnes ale vím, jak jsem se mýlila a taky jsem si uvědomila, že už nejsem dítě.
Když někdo tvrdě pracuje, jeho výsledky se objeví v platu, vyšší funkci. Nebo v „šoubiznisu“ v uznání lidí, vydání hodně cd, nebo oceněním nejvyššími cenami, Oscarem nebo Nobelovou cenou.
Souhlasím s tím, že když člověk do své práce dává vše, výsledek se dostaví. Je tu ale i pár ale. Bezdomovci. Spí v lepenkových krabicích a jsou bez peněz, ač třeba jejich život byl nádherný. Měli byt, peníze, ale i rodinu. Pak se najednou něco stalo a oni se ocitli na ulici. I když se snaží najít si práci a opět se zařadit do normálního života, nedaří se jim. A proč? Jsou v začarovaném kruhu. Kdo by zaměstnal člověka bez domova. Člověka bez stálého bydliště. Říkají si, že už nic nemohou ztratit a že jsou neschopní, když žijí na lavičkách v parku, na nádražích. A tak se tito lidé už práci hledat nesnaží. Nikdo je nezaměstná.
A co války? Způsobí je lidé, kteří mají spoustu peněz a přepychový život, ale co my ostatní „méněcenní“ lidé. Musíme za ně jít bojovat. Musíme umírat za jejich neschopnost. My si to tak nepřáli, neustlali jsme si tak. Oni se schovávají v úkrytech a čekají až to vše skončí. Je jim jedno, že umírají nevinní lidé. A za koho se modlí v noci? Předtím než jdou spát. Jak se jim asi chodí s hlavou pyšně zdviženou a s úsměvem? Jak se lidem můžou „podívat“ do očí?
Chtěla jsem tim říct, že ne vždy my můžeme za naše neúspěchy. Že někdy je to vina druhých, že trpíme. Bohatí vlivní lidé nás vlastně ovládají.
Takže když se nad tím zamyslím, tak bych si dovolila to přísloví trochu poupravit. Jak nám kdo ustele, tak si lehneme. Někdo se mnou bude možná nesouhlasit, ale tak to vidím já. Nejen totiž tvrdou prací se člověk dostane na vrchol, většinou potřebuje alespoň na svém začátku někoho vlivnějšího, bohatšího. Takže náš úspěch je vlastně závislí na někom jiném.
Ale jsou i takový, kterým se podaří vybudovat si krásný život bez cizí pomoci, ale přiznejme si, že takových lidí je málo. Jsou to sebevědomí lidé, plní života a odhodlání. To bývá každý člověk, dokud ho nepotká první překážka. Jen ti nejsilnější ji totiž dokáží překročit.
Na závěr bych chtěla říct, že každý člověk má právo na krásný život, jen musí opravdu chtít a nenechat se ovlivňovat. Neřídit se mým upraveným příslovím, jak nám kdo ustele tak si lehneme, ale tím původním. To které říká, že je jen na nás jaký budeme mít život. Proto bojujte. Bojujte za to po čem toužíte, držte se svých cílů a nevzdávejte se! Jen tak se Vám podaří si hezky ustlat a ještě lépe se vám bude lehat.