O životě, o lásce, o touze , o smrti.

O životě, o lásce, o touze , o smrti.

Anotace: ////////

Začnu pomalu, ač asi z donucení vlastní duše, vlastního pudu sebezáchovy...nebo jen z potřeby vnitřního vylití svých emocí, které skrývám, ale stále a stále vybuchují...
čím dál častěji,
čím dál otevřeněji,
nedokážu je nijak zkrotit...

Život ... jsem zhruba uprostřed, nesourodá, stále se opakující fráze " proč přemýšlíš " ...žij, užívej si, dokud jsi mladá, dokud máš zdraví, děti, važ si toho...

Láska... miluji, není od věci říct, že manžela už dávno né " ublížil ti"... tak proč s ním jsi !!
Nemám sílu odejít, jsou chvíle, kdy jsem ráda že ho mám, tak proč..

Touha... poznala jsem krásu okamžiku, za který bych dala vše, lásko nejsi tu a já tolik žiju pro tebe, toužím tě mít, kamkoli jdu...ale nejsi můj, nemůžu cítit tu sílu, jak tím, že jsi se mnou mi pomáháš...žít, milovat, radovat se..

Smrt... si neskrývavá, na každém kroku s námi, ale ta představa mě děsí i když je pravda, že se tě čím dál míń bojím, ale stále pociťuju nespravedlnost, kterou přinášíš...

Nechci tedy nic, nic nečekám, v nic nedoufám.... i když všude mi mé přetvářky věří, někdy i já sama....
Žiju pro vás mé děti a to je víc...než cokoli.
Autor Pišák, 07.02.2008
Přečteno 1080x
Tipy 54
Poslední tipující: Woski, Iva Borecká, Marco, toužím.jít.dál, bysh, David., Faust88, kejtyyy, Čarokrásná dívka od vedle, Simísek
ikonkaKomentáře (15)
ikonkaKomentujících (15)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Je to jako bych četla ve svém srdci..*

22.08.2008 16:20:00 | Iva Borecká

Ano, musím jen souhlasit ... děti jsou Tvé štěstí ... život je tvrdý, ale musíme bojovat ... (ač sama mám často krizové dny a chce se mi vše vzdát) ... Ty se určitě nevzdávej, už jen pro své děti ... :)

02.05.2008 14:26:00 | toužím.jít.dál

Zkus žít v přítomnosti,nic nechtít a nic neodmítat,jen se dívat..A život začne úřadovat sám,minulost je sen a budoucnost představa,život žijem dnes,teď,ne včera nebo zítra..

26.04.2008 17:16:00 | Weylin

Tvá úvaha je i mou.

19.03.2008 12:32:00 | sluníčko sedmitečné

Až v okamžicích opravdu zoufalých kdy skláníme se nad propastí žití si můžeme uvědomit pro co dýcháme..
Já prosila tam někde nahoru ..alespon o pár let..které bych směla být s mou dcerkou..dovést ji alespon na okraj cesty odkud už by to zvládla sama...
prosila jsem ..alespon o pár let abych viděla
jak se daří mým synům..uvidět je žít ..vychovávat jejich děti..
Děti..to je..láska nad všechny ostatní...

17.03.2008 16:59:00 | Nút

Krásná "úvaha", spíš báseň... mnoho pravdy.. a v závěru - v nic nedoufat a nic nečekat - to neberu jako výraz beznaděje, ale naopak pozitivní vytvoření prostoru, do kterého může vstoupit to, co má přijít, bez našich představ a přání nás to nemůže "zklamat"... my máme přijímat to, co přichází a ne se snažit to přizpůsobovat našim představám... ;-)

27.02.2008 09:41:00 | Pavelpaja

Bolesti srdce a duše . . . mámení vlastní nevyzrálosti, která nás nutká (podotýkám nutká,nikoliv nutí) vlastnit něco,co lze dávat,co lze příjmat,ale co není možné vlastnit . . . z toho pramenící bludný kruh, z něhož je nemožné se vymanit,pokud zásadně nezměníme svůj vztah k těmto základním hodnotám našeho bytí . . .
A přesto,tolik neznámých lidí Tě má rádo,čte Tvé verše a soucítí . . . a dá své city najevo a třeba i poradí. Každá "proluka" jíž jsme v životě nuceni překonat je dar,kterým nás osud připravuje ke změnám,které nás dříve,či později čekají . . . buď trpělivý a pozorný, abys nepřehlédl dobré znamení . . . říkávala mi babička a já jí věřím!

17.02.2008 19:26:00 | rolon

četla jsem se zatajeným dechem...

09.02.2008 11:12:00 | Memento

Neumíme žít.Myslím,že to je ta zásadní chyba.Stále nás někdo,nebo něco vychovává,namísto abychom žili.Často si i s malichernými problémy nevíme rady a máme tendenci je až příliš dramatizovat....ale žít....to nás neučili a nenaučili - tak se v tom plácáme jako ryby na suchu. Máš děti a to je přece zázrak budoucnosti...štěstí i starost - samozřejmě,tak si je užívej,dokud je máš u sebe doma.Jsou Tvým největším bohatstvím!

08.02.2008 18:44:00 | lacrimae

nikdy nedostaneme všechno, bychom byli nesmrtelní 1*

07.02.2008 13:06:00 | cevert

Plyneme s životem a někdy život plyne v nás ... a protéká nám mezi prsty tolik toužícími uchopit neuchopitelné a pochopit nepochopitelné ... tichá bolest ukrytá za úsměvem přesně a pečlivě nalepeným ... nikdo nic nepozná, pokud netuší, nezoufá, nehledá ... a přesto, radost můžeme minout, stejně tak, jako když rozmlouváme s květinami a nevšimneme si, že krásně voní ...

07.02.2008 12:15:00 | Beepat

utři si slzy a žij..

07.02.2008 12:02:00 | Bean

mluvíš mi z duše.... pěkné

07.02.2008 08:26:00 | Martinecka23

Život - láska - touha - smrt.
Tak velké věci na jednu malou duši.
Nedej se !

07.02.2008 05:53:00 | spare

hodně štěstí...

07.02.2008 00:37:00 | blue

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí