Viděla jsem...

Když jsem vyšla s kamarádkou ze školy, můj smích mě hned přešel.Přes ty hloučky lidí, přes stromy, za kterými si se skrýval, jsem Tě poznala.Poznala bych Tě vždy a všude.Tentokrát byl pro mě pohled na Tebe horší než kdy jindy.Nebyl si sám.Vedle tebe na lavičce seděla ona.Ta, kvůli které s tebou nemůžu být.Smáli jste se, líbali a užívali si.Byl si tak šťastný-s ní.Vzal si mi mou radost, mé srdce a já sem na Tebe zase začala myslet. "Děje se něco?"ptala se mě kamarádka. "Ne.. to je On"řekla jsem.Otočila jsem se a odcházela jsem pryč.Na tváři se mi zaleskla osamocená slza...