O co tu vlastně jde? Aneb co jsem to za člověka

Anotace: O normalnosti. Z mych 13 let

Co je to pojem normální?

Ukažte mi normálního člověka a budu vás uctívat, považovat za člověka, který by mohl dostat Nobelovu cenu. Když někdo o někom řekne, že je normální, co to znamená? Povězte, pochlubte se! Normální člověk neexistuje, je to nemožné! Pokud si myslíte, že existuje, dokažte mi to. Nevíte jak? Došly vám slova? Čím to asi bude? Povězte! Na první pohled se vám zdá, že normální je každý, kdo se tváří jako většina lidí z téhle populace, ale na ten druhý, když si to promyslíte, zjistíte, že normální člověk je akorát blbost, blbost vymyšlená nějakým tupcem, který byl schopen nazvat nějakého člověka normálním. Možná ho tím chtěl ponížit, možná naopak. Ok. Možná měl pravdu. Ale pokud je jeden člověk normální, je v tom případě normální každý. Každý!! Ano, buď je každý člověk normální a nebo normálního člověka neexistuje. Co si vybrat? Nic.

Stejně zůstaneme na mrtvém bodě. Tak proč to tedy řešit? Protože někdo se prostě za každou cenu chce dostat z tohoto mrtvého bodu. Ale čím víc se snaží, tím víc se přibližuje zde zmiňovanému "normálu", který přesto neexistuje. Tak proč se snažit? Stejně to nevede k viditelnému výsledku. Ti co se snaží, se stávají terčem posměchu ostatních ze společnosti, ale přeci jen, mají vlastní názor. Názor, že by se tu něco mělo změnit, proto jdou srdceryvně za svým cílem. Kašlou na to, že jim někdo kvůli tomu nadává, že se jim někdo směje. Mají vlastní vůli, svůj cíl a za tím si jdou.

Někdo by mohl namítnout, nahoře jsem psal, že kdo se snaží vyjít z roviny "normálnosti" tím víc se k ní blíží. Ano. Ale co když tito lidé jsou té rovině tak blízko, že jsou jiní než ostatní? Zůstávají "normálními", ale pro společnost jsou jiní! Proto je společnost nazvala "nenormálními", společnost se bojí jejich silné vůle, chtíči tady něco změnit, tím pádem si je chtějí držet dál od těla. Jako zbraň používají, nikým nezakázaný, ale přesto velmi nebezpečný jazyk. Na tuto zbraň by se měl fasovat zbrojní průkaz, občas dokáže natropit větší nepořádek než "normální" zbraně. Společnost se jim snaží překazit jejich plány, zkoušejí to rozmluvami, hádkami, i bitkami. Člověk se za pravdu rve. Jenže co je v tomhle případě pravda? Nic.

Všichni jsme na jedné lodi, určitá skupina lidí se chce osvobodit a zmizet od ostatních, zbytek společnosti radši pod sebou potopí loď, než aby nechala onu určitou skupinu uprchnout. Co jsme to za lidi? Jsme mstiví, agresivní, chamtiví. "Nikdo nemůže dostat svobodu dokud jí nebudu mít já!", jako kdyby tohle řval každý člověk, kterého vidím na ulici. Svobodu si musíš vybojovat! Bohužel to nejde. Když už je někdo svobodný a společnost se to dozví, bude za chvilku svobodný každý, takže zůstáváme na mrtvém bodě.

Ještě jsem se nezmínil o skupině lidí, kteří jen sedí na místě a koukají se na dění kolem nich a jen se smění naivnosti lidí. Naivnosti lidí, kteří se honí v názorech za těmi co si vytvářejí vlastní a snaží se je prosadit. Ta skupina co jen sedí a kouká, už si uvědomila, že nemá cenu být ani v jedné skupině. Mají na to celé vlastní názor, vytváří skupinu, o které zbytek společnosti neví. Je jim utajena, asi si dokážete domyslet co by se stalo, kdyby tomu tak nebylo. Skupina řve na společnost, co by se mělo změnit! Co může společnost udělat když nevidí tuto skupinu? Nic, ignorovat.

Co je lepší? Být člověkem s vlastním názorem a neustále být doprovázen tupci, kteří ten vlastní názor nemají? Být tím tupcem, který se jen snaží mít stejný názor jako někdo, kdo byl tvůrcem toho názoru? Být rozumným, ale přesto málokdy vyslyšeným člověkem, který se jen dívá na to divadlo kolem něj? Pokuste se zamyslet. Pokuste se určit "svojí" skupinu! Kdyby člověk nemyslel jen na sebe, ale na všechny, možná by si uvědomil co se tady děje.

Otázka: Co se tu vlastně děje???

Odpověď: Velký bordel. Bordel nazývaný republikou, demokracií, komunismem, diktaturou, anarchií a kdo ví čím ještě?! Vysoce postavení představitelé říkají, vše zlé je už za námi. Ukažte mi poměr lidí, kdo jim uvěřil, kdo má na to vlastní, rozdílný názor a kdo se jen vysměje do ksichtu jejich naivnosti! Možná zde zjistíte, kdo do které skupiny patří. Zamyslete se!! Lidé nejsou pravdomluvní!! A už vůbec ne, když jde o jejich čest, místo v práci, holku, místo ve společnosti!

I kdybyste mi řekli, že tenhle a támhleten patří do téhle skupiny, myslíte, že bych vám byl schopen uvěřit? V žádném případě. Jen já sám si srovnávám v hlavě lidi do těchto tří skupin. Proč sám? Nedůvěra! Důvěřuji lidem, ale jen do určité míry. Nesnáším, když se mi někdo pokouší vnucovat jiný názor. Za to bych navrhoval trest smrti! Nenechám si kecat do vlastních rozhodnutí nějakým naivním člověkem, který si myslí, že jsem jako většina lidí tady. Co udělám, když mi za každou cenu chce vnutit jeho názor? Otočím se a odejdu! Nemá cenu se vybavovat s těmito lidmi. Když jsem zahnán do kouta, ze kterého není uniku, použiji svou, snad již dobře vycvičenou zbraň. Jenže hodně lidí raději přijme názor jiných, než aby si vytvořili vlastní.

Řekněte mi pak, rozumní lidé, kam jde tento svět? Odpovím. Nikam!! Vůbec nikam!! Jsme pořád na tom jednom bodě, ze kterého se nelze dostat. Jsme na té lodi, která se potápí už od vzniku, ale než se potopí, bude to ještě trvat hodně dlouho. Nechápu, proč se nepotopíme všichni. Všichni do jednoho. Možná by to bylo lepší, jako za komunistů, všichni rovni jsme si. Je to pravda, jsme si rovni ale každý je tomu druhému roven jinak, názorem, proto se říká, každý jsme jiný. Ještě, že tomu tak je! Umíte si představit ten nepředstavitelný bordel?? Nemůžete si ho dokázat představit. Ale bylo by to něco neskutečného. Za takových podmínek by se loď lidstva potopila ještě před začátkem stavby.

Milujete hádky? V manželství, nebo s přítelkyní, kamarádem? Já je zbožňuju! Hádejte proč! Je to krásná ukázka toho jak jsme každý jiný. Možná je někdy hádka v nevhodnou dobu, i to je možné, ale jinak je to krásný příklad, kde ukázat to jak je nádherné mít vlastní názor. Zkoušet ho upřednostnit. Snažit se prosadit vlastní verzi návrhu. Proč? Proč takový povyk i jen kvůli nějaké blbosti? Protože pokud se vám to podaří prosadit, tak budete žít s vědomím, že tenhle návrh jste předložili vy a ne nikdo jiný, povýšíte se nad ostatní, ostatní budou závidět, to vás bude těšit.

Závist. Ten bastard. Závist a následná chamtivost u lidí vzbuzuje soutěživost. Proto máme každou chvíli ve světě novou nejvyšší budovu, most, dálnici, letadlo, třeba i kalhoty, nebo prostě cokoliv. Možná tohle je ta věc, která taky vede lidstvo do záhuby -> prdele. Smějme se blbosti těchto lidí, kteří mají celoživotní náplň v budově, která zůstane nejvyšší pouze pár let a navíc jeho jméno nebude nikde zveřejněno. K čemu je takovýto život?? A jaký jiný život si vybrat? Žádný. Vybírat si lze, tak maximálně ze zboží v obchodech jinak z ničeho. Smutné, kruté, obdivuhodné, chytré, důmyslné zároveň.

Rád bych se jen smál. Smál se tomuto světu a životu nad kterým stejně nevyhraji, ale z plných plic bych se rád vysmál Bohu za to, že udělal úmyslnou chybu v systému lidstva!! Smál bych se všem politikům za jejich chtíč něco změnit, když nevědí jak a proč. Vždyť jim stačí, když řeknou pár slov voličům zvýší si platy a je jim do zpěvu. Do zpěvu je mě. Já mám celý život před sebou (teda hodně lidí to říká). Udělat školu to přední cíl můj jest. Pak si udělat ještě jednu. Proč ne? Proč jo?!! Po škole se jen vysmát světu a vyrazit do něj.

Nevím co společnost vidí na lidech, kteří prohlašují, že něco dokázali. Proč společnost neobdivuje lidi, kteří si užívají života na plné obrátky? Lidi, kteří když mají zrovna volno, tak si zajdou s kamarády ven pobaví se, vysmějí se životu a Bohu. Celoživotní náplň člověka je makat, aby se uživil. Propleťme si tuto rutinu zábavou a potěšením. Ať se to lépe snáší.