Když se tak rozhlédnu

Anotace: Lidé v našem městě z mého pohledu..

Když se tak rozhlédnu v našem městě. Na náměstí vysedává hodně partiček a lidí.
Je tu taková ta typická kouřící a chlastací partička, co vysedává na městě, baví se o tom, kdy bude další „hustá pařba“ a prostě si myslí, kdo ví, jak nejsou zajímaví. Takovýhle lidi ráda nemám, co si o sobě vůbec myslí? Mohou být pro tento svět nějakým přínosem? Naše dětské hřiště je plné vajglů, které oni zahodí. A hrajou si v tom děti! Copak nemají trochu rozumu?
Další partičkou jsou ,,Barbie“,(u nás ve městě jim říkáme čičinky) co se chodí několikrát denně domu upravovat, aby vypadali, co nejlépe, kdyby okolo náhodou šel nějaký hezký kluk. Hlasitě se smějí a baví se o módě, klucích a vždycky jsou upravené a oblečené podle poslední módy.Bedlivě sledují a komentují každého kluka, co prochází.
Parta drbací neboli parta, co si jen tak sedne na město, kouká, co se kolem děje a každého pomlouvají, to bývají většinou ženské. Máte něco extravagantnějšího na sobě? Můžete si být jisti, že projdete jejich kritikou. Nebo se ve městě objeví nový páreček? Ano, za pár dní to ví půlka města.
Pak jsou normální lidé jako já, kteří jdou ven s přáteli, aby probrali, co je nového a pochlubili se zážitky, popřípadě požádali o pomoc.
Ať jsou to důchodci, co vysedávají na lavičkách, nakupující lidé, děti poletující z místa na místo…. Lidé jsou různí. Čas běží dál a našim městem každý den chodí tito lidé, a tak to bude navždy…