Bez brýlí
Bez brýlí
Anotace: ---
Pamatujete si na ten pocit, když jste byli dítě, byli jste nemocní a nemohli jste ven? Dívali jste se oknem na ulici, která možná mohla být prázdná, protože pršelo, mohla být taky plná. Vašich kamarádů, kteří se nenuceně přetahovali o hračky. A vy jste cítili zklamání až v konečcích prstů, kterými jste se dotýkali toho skleněného vězení?
Taky to znám. A tipuju, že už dítě nejsem, za pár dní budu oficiálně dospělá. Budu moct legálně kouřit, pít alkohol, dívat se na porno (kdežto provozovat ho můžu už od patnácti), možná taky udělám řidičák na auto. Pak tam někde skrytá čeká maturita... Jenže teď se můžu soustředit jen na to, že se dívám oknem ven. Do sněhu. Ale bez brýlí, abych neviděla to, co teď leží na silnicích. Možná je lepší občas ty brýle vůbec nenosit. Nechci se ochuzovat o tu krásnou iluzi, kterou bez nich mám.
Povím vám o tom příběh. Tuhle jsem si šla přes náměstí, klouzalo to jako čert, proto jsem z bezpečnostních důvodů šla pomalu a opatrně. Pár metrů přede mnou šel kluk, nebo mladý muž. Zezadu vypadal nebezpečně dobře, dokonce i když se otočil tak vypadal dobře. Jenže zůstal stát a já musela projít kolem něj. Zadívala jsem se pravdě do tváře. Nebyl vůbec hezký, naopak. Měl rozpláclý nos, ale tak, jak to nemám ráda. Vím, že za to nemůže, ale já si nemůžu pomoct. Takhle jsem přišla o iluze až pár sekund po tom, než bych o ně přišla, kdybych měla brýle. Což mě zase přivádí k tomu, že se půjdu dívat z okna, bez brýlí, abych viděla jen šmouhy, co dělají auta a taky obrysy lidí, kteří vůbec nejsou hezcí, ale v mých krátkozrakých očích ano. Stejně jako spousta jiných věcí.
Jestli by nám všem nebylo líp, kdybychom sundali brýle...
Komentáře (11)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk15.08.2019 14:20:47 šerý
Pěkně vypsaný pohled. Jen nalepit tu nejcennější známku a zaslat na adresu ŽIVOT.
19.08.2013 22:39:29 Jiří Rýha
já sem byl jako malej dost často nemocnej a dost sem si to teda užíval. věděl sem totiž, že nemusim DO ŠKOLY. jen nekonečné hodiny u telky a žraní sladkostí. bylo to eňo ňůňo, kdepak vězení.
15.02.2010 15:39:00 Žqáry
... no vidíš... já bych ocenila, kdybych konečně mohla vidět jasně... když už jsem v těch iluzích krátkozrakých ukolébala tolik vykřičníků... které se vrátily jako bumerang... nechci iluze... nemají nic společného s fantazií jen tě připraví o pravé pocity
06.02.2010 12:58:00 stmivani.na.lepsi.casy
vsechno neni takovy jako se zda na prvni pohled... je to sice neskutecny klise, ale ono to tak fakt je :D
05.02.2010 21:04:00 Sunny
Rozesmálo mě to:))Vím, že je v tom krásná myšlenka, ale přesto všechno moudro se mi líbila ta pasáž o pánovi, který vypadal nebezpečně dobře. Nicméně jej podrazil jeho rozpláclý nos, tak jako to nemáš ráda:))
Víš, "brýle" jsou jen takovou tou zástěrkou, myslím, že je někdy hrozně moc hezké doširoka otevřít oči a jen tak tiše koukat a žasnout:)
05.02.2010 12:26:00 ziriant
a proto je nejkrásnější ponořit se do mlžného oparu, kde opalizuje každá malá světluška až k ohnivému reflektoru...
05.02.2010 11:36:00 lennerka
.. ja ich tiež nenosím, keď nutne nemusím.. v šmuhách si dotvoríš krásu, ktorá tu je, len naostro ju nevidieť.. buď ju ľudia skrývajú hlboko v sebe, alebo po nej šlapú..
05.02.2010 10:49:00 pamp_elka
/momentálně jsem přiblížena do okamžiku, který neshledávám valným... jakkoli vím, že ve vzpomínkách...se bude jevit jako den, kdy se nic strašného nestalo -- a tak byl vlastně - docela fajn.../
05.02.2010 10:45:00 pamp_elka
...díváš se na krajinu z dálky; hory - dole zelená, pak šedá, nahoře sníh. schéma. blíž vidíš detaily krajiny a začíná to být dost krásné. .. a pak šlapeš s báglem na zádech, dochází ti dech, je jasné, že dvě kila ze zátěže měla smysl v civilizaci, tady ale ne a naopak něco důležitého chybí; vítr je ledovej a prsty prokřehlý a na patě puchýř a MOMENTÁLNĚ to není ani tak vzrůšo, jako dřina......ve vzrůšo se to promění, až o tom budeš později vyprávět a vzpomínat..... tak nějak. otázka perspektivy a přiblížení.
Návštěvnost
