To po čem touzime,se mění v odpad.

Anotace: ...

Sbírka: články z mozku

Už jak napovídá nadpis,tento článek bude o výrobcích spíše supermarketového typu,po kterých často až moc toužíme.Když se podívám do popelnic a košů,vidím v nich spousty výrobků(prázdných obalů),ze supermarketů,z trafik,z fastfoodů a různých obchodních řetězců.To po čem toužíme se často ocitne v koši na cestách,na chodnících a na ostatních místech.Je jasné že toužíme po obsahu,který je uvnitř obalu,ale mnoho lidí si to ani neuvědomí,ale funguje to takhle.Vidím v obchodě nějaký předmět,který sem viděl v reklamě.V té reklamě o něm tak krásně mluvili,chválili ho,prezentovali jako skvělý výrobek.Zaujmul mě dysajn výrobku(barva,fonty písmo...).Z tohoto hlediska po něm moc toužím ho mít.Dalo by se říct kvůli klamavé charakteristice výrobku..Po rozbalení výrobku hodím automaticky obal do koše.A hurá do konzumace.Většinou to funguje asi takhle,že nám reklama naprogramovala mysl na to že je ten výrobek užasný skvělý a mi ho tak taky prožíváme(spíše z poloviny)další polovinou charakterizujeme výrobek(chuť výrobku)po svém.A co teď?Co ten obal?Odpad.Touha po odpadu,po něčem co nám vnutili klamavých stylem média konči po rozbalení v koši.Ať chceme nebo ne dycky to jednou skončí v koši,většinou hned po rozbalení.Přehnaná touha za kterou se ženem.Obal který má nějakou charakteristuiku,kterou mi přilepili média,charakteristiku,kvůli které jsme si ten výrobek z poloviny koupili.Nu a teď jak funguje opětované kupování výrobku.Tak jako když jsme v dětství koukali například na nějakou animovanou pohádku,která se vryla do naší paměti svou krásou,tak tak funguje ten obal.Věřte tomu nebo ne,ale všichni uznáme,že je tomu tak rádi si tu pohádku která nám v dětství hýčkala mysl znovu pustíme,protože nám PŘiPOMÍNÁ dětství.A tak je tomu dámy a pánové i s chutí s tím výrobkem.Kupujeme si ho znova protože nám ten obal,výrobek(desingh) připomíná chuť která laskala naší mysl,například v době kdy jsme měli deprese,byly jsme se svým přítelem/přítelkyní koukali na nějakou komedii.Tak to funguje.Takže to většinou není touha po výrobku,ale spíše po jeho obalu.Připomíná nám nějakou chvíli(špatnou,dobrou)Myslím si že kdyby se například jogurty prodávali v mísách jako bramborový salám,vlašský či rybí,nebyli by tyto výrobky v obalu,všechny by měli stejnou barvu touha by byla opravdu menší.Protože by neměli žádnou barvu ani charakteristiku či popis k onomu výrobku.Výrobci těchto jogutů by museli přidávat do oněch jogurtů různé barviva (modré,zelené,červené),chemie,charakteristiky aby ten jogurt vůbec prodaliAby si ten jogurt udělal na trhu nějaké jméno.Ať chceme nebo ne tožíme po obala a chuti.Jogurt sníme a vykadíme a stále dokola.Obaly od jogurtů zůstanou.Jde nám přeci jen o bsah ne?Nemyslím tím jen jogurty ale i ostatní výrobky.Proč tedy nejsou výrobky bez obalů,a neprodávaji se jako např. vlašské ořech,para kešu nebo jako saláty?Ušetřila by se energie při výrobě obalů,kácelo by se míň lesů nemusela by nás otravovat reklama.Proč to tak není?Protože nás musí zaujmout.Naší mysl.Zmást ji.Prosím dámy a pánové.Lidi všech kontinentu.Zastavme se na chvíli a uvažujme jak to všechno funguje.Za čím se furt honíme a po čem vůbec toužíme.Jestli ta touha k nečemu vede a jak ta touha vznikla.