Zápisky divadelního tvůrce

Anotace: Par myšlenek před večerem

Před sítnici se mihne sotva postrehnutelne chvojí z nedalekého plátna platanove aleje. Nad městem se vznášejí struny vycházející nad korunami stromů po levém břehu Moravy. Bicí střídající činely a hlas zpěváka zpivajicim o svem trápení. Trápení nás všech jak postupuje čas a my se odivame zralosti.

Nac váhat, dělej co te baví a radost z toho mej. Chceš li tvořit film na kameru se dej. Toužíš li hrát v divadle tak pro to udělej maximum. Můžeš byt hercem i divadelním tvůrcem, představitelem rafinovanych roli a zapeklitych her. A az dozrajes citove a lidsky, pote můžeš režírovat ostatní lidské bytosti ve prospěch umění. Život zasveceny umění to je absolutní povolani, to je cesta údělu.

Vím že rozhodnout se je někdy tezke, ale člověk se musí umět rozhodnout jestli půjde pro nebo proti proudu. Po proudu jdou inscenace a herecke bytosti proti proudu jde nadčasový režisér, univerzální multifunkční osobnost, silna a vyrazna, takova kterou neprehlednete a na niž lze jen ztezi zapomenout.

Ovšem ze všeho nejvíc je mi nejblizsi báseň a poezie a ta má blíž k divadlu než k filmu, tam kde se tyto tři póly a kontinenty spoji tam je má budoucnost, ve společném jmeni umění. Mladi se hledá tam kde stáří má již dávno sve kořeny a východiska. Zbytek existence je pouhý klam. Vidět dal než za soumrak. Umět předpovídat sve pochody. Vypozorovat skryte zákony ducha a sve představivosti. V postavě, z niž vychází Tvá vášeň. Vášeň byt znovu oděn do řeky obtekajici vesmír.