Jsem jenom malá myš...

Jsem jenom malá myš...

Anotace: Něco o mně... jako takové.

Jsem jen malá myš, která otvírá pro druhé své srdce. Trošku folková, sem tam metalová, hippiesácká i upjatá. Chci dát ostatním ze sebe, co nejlepšího mám, a mám jednu „špatnou“ vlastnost – všechno beru přes srdce; proto jsem zranitelnější než všichni ostatní, i když to na mně není na první pohled vidět.
Taky je pravda, že se z myši umím metamorfovat v krysu. To už záleží na tom, klik stehů mám na svém zbrázděném srdci, na situaci a citech.
Miluji své přátele a chci s nimi být co nejvíc, protože pro mě mnoho znamenají, dokonce i více, než mé samotné bytí. Zemřela bych pro ně, jako pro své rodiče. Nevěřím v existenci času, podle mě je vše dáno obměnou věcí. Zato věřím v Boha a v pravé přátelství.
Mé snahy bývají nezištné, snaha je mé životní poslání stejně jako Láska.
Mí roveři a kolegové z divadla mají mé srdce, jako hudba, divadlo, film a práce s lidmi.
Říkají mi různě – Myši, Mončíku, Agu, Kryso, hlodavče, Sáro... to jsou ty hezké názvy.
Líbí se mi v Říčanech, protože tam bydlí Vojtík, mám ráda Brno, protože se v něm moc hezky tráví volný čas. Mám ráda svůj domov, lidi v něm a s otevřeností přijímám svůj životní úděl.
Chci být anděl strážný i ta, která může vztáhnout ruku pro pomoc druhých, chci být ta, kterou v kolektivu nelze přehlédnout a zároveň je neviditelná.
Nesnáším a miluji samotu, přicházím a zase odcházím, dávám i beru, pomáhám i ničím. Jsem to já, ta malá uhlodaná myš, která si pod postelí dělá svůj pelíšek v krabici starých fotografií za znění tónů malebných písní a úryvků básní.
Čekám - na den, kdy se na mě Bůh usměje a zavolá: „Myšičko, buď teď šťastná ty, jsi na řadě.“ – Na drahý okamžik, až budu samostatná a přeci nezkušená. Čekám na den, kdy se ke mně přihrnou všichni mí praví přátelé a zaráz mě obejmou. A až tento den přijde, pak můj životní úděl bude dokonán...
Nepoznám lásku druhých, pokud není okatá a i když je, jsem jako slepá v davu vidoucích. Dávám si pozor na své rty, protože nepatří každému. Ten, kdo to ví, to umí patřičně ocenit. A kdo ne, o nic nepřichází.
Když je třeba, umím se vejít do krabičky od sirek, protože jsem malá. Malá v srdci všech...
Autor Jessica Bloodham, 06.04.2007
Přečteno 335x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (4)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

KRYSAŘ.
A tak jde Krysař svou cestou dál.
Jednou se zastaví, aby čas stál.

30.05.2007 19:19:00 | jehlaspichlas

Zrovna jsem nemocná a tak tady brouzdám a našla jsem tohle krásný dílko....možná si malá myška, ale velké pohlazení v srdci těch, co tě mají rádi.

08.04.2007 13:46:00 | Květa

Líbí se mi to. I já ve své Pohádce o růži píši o myšce...

„Nemluv s tou malou šedivou myší, je ušmudlaná,“ povídala jednou moucha. „Má krásná třpytná očka,“ odpověděla růže. „Krade zrní,“ šeptala moucha. „Nosí ho svým dětem,“ namítla růže. „Žije pod zemí,“ zašklebila se moucha. „Nech ji žít,“ zasmála se růže.

Přeji mnoho hezkých nápadů i nádherných protikladů...

07.04.2007 22:13:00 | Juhunka

Moooooc hezké

S požehnáním

07.04.2007 13:38:00 | Hippy

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí