Barevné spektrum

To si takhle stojím v babiččině oudolí, hledím na nebe a říkám si... Když jsem byl ještě malej kluk, tak takhle obloha nevypadala. Ty barvy, záře, hala, a už vůbec se mi nedejchalo tak blbě jako poslední dobou. A ty bolesti hlavy a očí. A to máme všude spalovací filtry, nutí nás žít zeleně, a přesto je všude smrad, bordel, smrt. Slunce bylo kdysi žluté, hřejivé a krásné. Stáda oveček se pásla na nebeské modři. Ano, barva nebeská modř. Ne nebeská šeď. Méně Slunce a hlavně méně přímé žluté složky a víc difuzního modro‑šedého spektra ovlivňuje psychiku, spánek i vnímání reality. To je fakt. A ti, kteří s tím mají problém, si raději vezmou prášek, místo aby se snažili pochopit proč. Mozek čte světlo, kontrast, barvu, rytmus a proto vzniká existenciální neklid.

Nebudu tu řešit otázku proč, to si musí každý vyřešit sám. Vysvětlovat to lidem nemá cenu. Dělají to už přes sto let a jen tak s tím nepřestanou. U nás je to navíc výraznější, protože s tím začali okamžitě po vstupu do západní černé díry. Dávám jen prostor na zamyšlenou, pokud vás to trápí stejně jako mě a nestrkáte hlavu do písku před pravdou... tak ji naleznete rychle. Stačí jen pozorovat. Chtít! Tento článek neřeší problém životního prostředí, ale pouze barevné spektrum světla. Dopad na životní prostředí je obrovský. Přímo katastrofický.

Fakta:

Dopady na cirkadiánní rytmus. Princip je, že naše tělo je nastavené na denní světlo se spektrálním vrcholem kolem žluto-zelené (~550 nm). Co se stane při posunu spektra? Více modrého světla - potlačení melatoninu, narušení spánkového cyklu, únava, problémy se spánkem, horší regenerace. Takže chronická únava, poruchy spánku, snížená imunita, větší riziko depresí i smrti samotné. Proto (se i říká) smrt má modrou barvu.


Žluté - teplé světlo uklidňuje, regeneruje, zlepšuje koncentraci a pocit bezpečí.

Bílé, modré, nebo mléčné spektrum - stres, nervozita, podrážděnost. Extrémní případ dlouhodobé působení změněného spektra je pocit nepřirozenosti, úzkost, zhoršení nálady. Navíc jsou lidé více povolní a manipulovatelní. Prostě otupělí.


Zrak a oči - Modré světlo: zhoršené spektrum je vyšší únava očí, riziko degenerace sítnice při dlouhodobém vystavení a snížená schopnost správně vnímat kontrasty. Dnes populární barvy Cyon (tyrkysová) - Magenta (fialová), už ne RGB(Y) červená, zelená a modrá (žlutá)

Fyzické dopady na změněné spektrum: méně energeticky efektivní světlo pro tělo, zvýšení stresového hormonu kortizolu při studeném světle, negativní dopad na trávení a metabolismus (cirkadiánně řízené hormony, např. inzulín)

Sociální a kulturní dopady: Pokud je obloha uměle mléčná nebo jinak barevně posunutá, tak lidé jsou psychicky unavenější, snížená schopnost empatie, koncentrace, spontánní pohyb venku. Narůstá pocit izolace a odcizení!

A teď mozek:

Dlouhodobé vystavení změněnému barevnému spektru světla, například posunu od přirozeného teplého žlutého světla k studenému, mléčnému či modrému spektru, má na lidský mozek a tělo řadu negativních dopadů. Mozek je vytržen z přirozeného cirkadiánního rytmu, protože speciální světlocitlivé buňky sítnice neposílají správné signály do hypotalamu, což potlačuje tvorbu melatoninu, zhoršuje spánek a snižuje regeneraci neuronů. Změna spektra také narušuje produkci neurotransmiterů, jako jsou serotonin, dopamin a kortizol, což může vést k úzkosti, podrážděnosti, chronické mírné depresi a snížené motivaci. Kognitivní funkce jsou rovněž ovlivněny. Pozornost, reakční čas, prostorová orientace a schopnost plánovat či kreativně myslet se snižují. Dále jsou narušeny emoční procesy v limbickém systému, což způsobuje emoční otupělost, sníženou empatii a pocit odcizení. Celkově je omezená neuroplasticita mozku, tvorba nových synapsí a schopnost adaptace na stresové podmínky, takže dlouhodobé vystavení nepřirozenému světelnému spektru může mít kumulativní negativní dopady na psychiku, tělo i sociální interakce.

Stručně a jasně: Žádná polární záře zde není a být ani nemůže, žádné romantické představy o barevné obloze, varhánkách a čárkách. Je to umělé! Přirozenost se vytratila z lidské mysli a atakuje i podstatu našeho já. Duše. Zmíněné prvky níže nejsou dělány jen sopečným původem, těžbou, spalováním atakdále... Ale zcela jistě uměle. Záměrně vypouštěny.

Takže jaké prvky mohou dělat jistou barvu oblohy? Nejen znalci poznají, že poměrná část je velice nebezpečná! A opravdu jsou všechny zmíněné v našem vzduchu a vodě! Kde se tam tedy vzaly?

Červená: Stroncium (Sr, síran stroncia – SrSO₄), oxid železa (Fe₂O₃), Lithium (Li – soli lithia), Kadmium (Cd, oxid kadmia – CdO), Kobalt (Co, oxid kobaltu – CoO)

Oranžová: Vápník (Ca, uhličitan vápenatý – CaCO₃, oxid vápenatý – CaO), oxid železa (Fe₂O₃), stavební prach, oxid titanu (TiO, hnědý oxid titanu), Kobalt (Co)

Žlutá: Sodík (Na, chlorid sodný – NaCl), síra (S), sulfáty (SO₄²⁻), oxid železa (Fe₂O₃), Fosfor (P, oxidovaný fosfor), Draslík (K, chlorid draselný – KCl)

Zelená: Baryum (Ba, síran barnatý – BaSO₄), Měď (Cu, oxid mědi – CuO, síran měďnatý – CuSO₄), Chrom (Cr³⁺, Cr⁶⁺, oxid chromu – Cr₂O₃, dichromany – CrO₄²⁻), Nikl (Ni, oxid niklu – NiO), Železo (Fe²⁺), Vanad (V, oxid vanadičný – V₂O₅)

Modrá: Měď (Cu²⁺ – soli mědi), malé molekuly aerosolů (<0,1 mikrometru), Fosfor (P oxidovaný), Kobalt (Co²⁺)

Fialová / levandulová: Draslík (K, KCl a další soli draslíku), Lithium (Li – soli), Mangan (Mn, manganistan – MnO₄⁻)

Bílá / stříbrná: Hliník (Al, oxid hlinitý – Al₂O₃), Titan (Ti, oxid titaničitý – TiO₂), Uhličitan vápenatý (CaCO₃), Kyselina sírová (H₂SO₄ – aerosol), Síran amonný ((NH₄)₂SO₄), Sodík (NaCl), Draslík (KCl), Fosfor (P oxidovaný), Hořčík (Mg, oxid hořečnatý – MgO), Zinek (Zn, oxid zinečnatý – ZnO), Křemík (SiO₂ – prach), Baryum (BaSO₄), Stříbro (Ag – vzácně)

Černá / tmavě šedá: Uhlík / saze (C), Mangan (MnO₂), Železo (Fe³⁺, oxid železnatý FeO), Nikl (NiO), Chrom (CrO₃ – vzácně), Kobalt (CoO)

Stopové prvky (objevují se v rozborech, často v malých množstvích):
Vanad (V), Molybden (Mo), Selen (Se), Antimon (Sb), Tellur (Te), Thalium (Tl)

Co dělá modré studené světlo ještě jednou:

Tohle už je tvrdá věda, žádná teorie:

• potlačuje melatonin

• zvyšuje kortizol

• stimuluje stresovou odezvu

• zhoršuje spánek

• zvyšuje únavu, podrážděnost, depresi

• a to vede k celé řadě jiných nemocí

Proto:

• LED osvětlení

• obrazovky

• studené bílé světlo

• a změna klimatu

Otázka je jasná: proč se nepoužívají radiační filtry, které by chránily před škodlivým světlem? Protože lidé mají zůstat v tomto stavu. Testy přitom ukázaly, že i běžné vnitřní osvětlení s filtry neuvěřitelně zvyšuje pozornost, koncentraci, empatii i zdraví, a proto to musí zůstat tajemstvím!

Chcete být zdraví? Chcete zdraví pro své děti, rodiny a přátele? Zamyslete se. Bádejte. Zkoumejte. Toto není konspirace. Toto je tvrdá realita. Moderní doba tu nemá být od toho, abychom byli nemocní, ale moudří. Přesto stále podléháme snadným a pekelným svodům.