Již v minulosti jsem na literárních serverech psal, jak si vymýšlím vlastní slova pro různé typy lidí a fenoménů. Je to v případě, kdy mi standardní slova z češtiny nestačí. V případě jánovakáčkaňanských věcí jsem byl na vážkách, zda vůbec dokážu definici napsat. Jedná se o zcela jasný myšlenkový impuls, který je však velmi špatně definovatelný ve slovech, tak jsem se rozhodl, že prostě začnu psát a třeba to ze mě nějak vypadne. Což je právě trochu jánovakáčkaňanský přístup (heh).
O etymologii nemudrujte: jde o zkombinovaná a zkomolená příjmení dvou různých známých, kteří se projevovali tímto způsobem. Není v tom žádný jiný hlubší smysl.
Ve svých interních materiálech mám definována jánovakáčkaňanská řešení nějaké situace jako taková, která jsou příliš přízemní a buranská na to, aby fungovala: prostě něco, co je pod úroveň dané situace a to tak, že ležíte s hlavou v dlaních, jak že proboha mohl přemýšlet člověk, který tohle vymyslel.
Klasický příklad je zamykání spustitelných souborů ve Windows: aplikace, čili soubory s příponou .exe, když se spustí, tak se zamkne ten soubor tak, že ho nemůže nikdo přepsat: a to „natvrdo“ s chybovou hláškou a obejít to nejde. Elegantnější linuxové řešení funguje tak, že vám to dovolí aplikaci přepsat, ale spuštěná bude stále ta stará a jakmile se zavře, nebo pro nové uživatele bude fungovat nová verze.
„Které to jsou, ty exe soubory? Žádné nevidím.“ řeknete si: Windows totiž ve výchozím nastavení přípony skrývají: což je další jánovakáčkaňanská věc, protože pokud potom někdo přijde k takovému počítači a chce rozlišovat soubory podle typu, má problém. Musí se orientovat podle ikonky, která se liší v závislosti na tom, jaké programy má uživatel nainstalované, což je mnohem horší.
Chtělo by to nějaký nepočítačový příklad, aby se chytli i laici v tomto oboru: ale je to třeba léčení nemocí tím způsobem, že se jenom potlačí příznaky, zatímco původní problém zůstává a může způsobit horší škodu. Zase „nacpeme tam na sílu něco, bum bum bum.“
Jsou tam i jiné konotace, ale tady se omlouvám, protože je nedokážu vyjádřit. Snad jste si udělali obrázek a snad vás definice příliš nezmátla, to bych byl nerad.
04.02.2026 14:24:58 šuměnka
no - popravdě jsi nám definici moc neujasnil :DD
je to spíš výzva pro tebe - než pro nás / dej si to za cíl :)*
04.02.2026 22:58:12 danielsoft
Chjo, je to jen jeden jedinej myšlenkovej impuls. Jeden jedinej. Ale nejde vyjádřit do slov, nebo skoro nejde: postuju to na dva servery, zdá se, že jedinej kdo to pochopil je tady Lighter. Naštěstí to není nic pro mě natolik důležitýho, abych to nutně teď vyřešil, spíš dlouhodobej cíl, až bude čas a prostor.
05.02.2026 07:35:01 šuměnka
právě že jde - v tom je ta forma umění vyjadřování se slovy (vysypání cenných jader k vzklíčení) - dokázat skrze ně a jimi či příměry umocnit myšlenku a zacílit
a přesto nechat prostor pro fantazii
a i jeden myšlenkovej impuls by měl člověk dokázat zformovat - to je právě ta výzva a to cizelování :)**
04.02.2026 13:36:35 Lighter
Moderně se příliš máloco opravuje; staré vyhodí a nahradí novým, obvykle nejde součástky bez zničení všeho ostatního ani vyměnit...Nebo jen velmi obtížně a jen odborník v oboru se v tom trochu vyzná. Ale často i ten to vzdá...Pak dojde na "kupte si nový". Nebo jak se říká, že vše "je to jen konzumní zboží"...ps: slovo "jánovakáčkaňanský" je na mě příliš dlouhé a složité.