Strach bez hranic

Za rohem
Klepe zubatá
A já jsem v prdeli
Jak na to myslím
Jak v Evropě hrajem si s brčky
A vedle nás hoří zem
Svěřili jsme vládu do rukou šílenců
Se zelenými mozky
Prahnoucich po moci a té svoji pravdě
Zbavili jsme se odpovědnosti vždyť oni přeci vědí
Jak přesvědčí Ukrajinu, Rusko, Irán, Pákistán, Dánsko, Kubu, Afriku, Venezuelu, Izrael, Libii
No prostě celý svět
Když ne my, myšleno oni, tak nikdo
Nikdo jiný nebude si brát
Ani děti nebudou si hrát.
Jejich, vaše i ty naše.
A zatímco náš krásný, upravený, sportovně vyhlížející generál ve výslužbě zkouší na motosalonu všechny ty stroje
Chystá se něco
A my tomu zatím nevěříme
Z Dubaje do bezpečí domů lidé chtějí
A co když zasažena bojem, bude naše zem
A ta naše vojenská letka Casa nostra bude s Vystrčilem v Římě.
Místo míru chtějí Strnadové, vojáci, stratégové, vojenští štváči neklid a válku.
Aby mohli převážet miliardy v dodávkách přes Maďarsko jako kdosi tam.
Včera, v den výročí mojí ženy, díval jsem se jí do očí.
A pak s neklidem do očí vnuků.
Oni netuší a neznají zlo války.
Ztrátu domova, rodičů, kamarádů...
A pak sleduji šílence v poslanecké sněmovně
Žvaní a žvaní trestuhodně o ničem
Tisíce hodin od nikud nikam se nepohnem
Topí pod kotlem
Závidí zvoleným
Vyšinutí Hřibové, Svobodové, Rakušanové
Mantra Babiš
Snad nás jeho zbavíš
Potřebujeme si nakrást.
Ještě chvíli dej nám.
Nevěřím v právo, rozum a dobré úmysly.
Vím, že lidé jsou manipulováni a zmanipulováni.
Nepotřebují už myslet.
Spoléhají na vás magory a šílence.
Umělou inteligenci
Bojím se o svou zem, děti, domov a rozum.
Abych nemyslel na veškeré ty hrůzy, tak jezdím na kole, plavu, kreslím, svářím.
Uvědomuji si svou bezvýznamnost a pomíjivost.
Nevěřme těm co zklamali, lhali a kradli.
Závěr?
Není a nebude.
Protože se musí vyřešit zateplení, brčka, emise a víčka petek
Na tom přeci stojí svět.
Jo a já jsem zmetek.
S dobrými úmysly.
Nevěřící dobru chrastících zbraní.
Pokládám padlé a zmrzačené za zbytečné oběti chorých vládnoucích mozků nechopných dohod a ústupků.
Vy jste učiněné zlo.
Jednu bombu sem, druhou dáme tam.
Pak přiletí asi od nich k nám.
Tak jim dáme salvu.
Pošleme i drony s nadílkou.
Co ta ruka, tělo tam.
Ještě se z něj kouří, jak se život bouří.
Přejedem ho pásem aby nás měl rád.
Přinášíme dobro a řád.
Už to sviští, už to hvízdá letí.
To bude zas obětí a smetí.
Smrt a zkáza.
Nás se to přeci netýká.
My tu máme Smetanu a Mou vlast.
Zatím.
Než se rozhodnou....