Návštěvnost
Básně autora Rozmarýna
Nalezeno 97 záznamů. Zobrazuji 81-97.
Kdo jsi, kam kráčíš? Rok stará básnická úvaha o poznávání druhých i sama sebe.
Ještě jedna zádumčivá.
Podzimní navštívení krajin, kam se vracíš rád...
...kdo by to řekl, zbývá lžička naděje!
Po necelém roce se navracím zpět ke květomluvným básničkám. Nechť vám zavoní :-).
Je to těžké přecházení.
Abych konečně vyzrála nad zánětem básnického střeva, na doporučení píši o všem možném, co mě přes den napadne. Třeba bude léčba úspěšná.
Snad v limbu mě přijmou mezi sebe
Na miskách vah duše převáží tělo.
Ještě jedna všedně denní k zamyšlení.
Po delší době jedna zasmušilá, pocitovější. Vždyť to znáte, jednou nahoře, jednou dole.
Další koupací. Kdo by si vzpomněl na nebohou Ofélii?
Prosincová. Nejdříve je třeba otevřít své vlastní dveře. (V této básni je význam květiny mírně přenesený.)
Poměrně všední konverzační překážka, která však při dorozumívání se skrze sociální sítě roste do výšky a mohutní do šířky. Zkrátka - znáte to.
Příběh, který se už stal.
Vysněná. Starší báseň o niterném přání, které přetrvává.
Nikdy se nevzdávej toho být šťastný, neboť život je nevšední představení! - Papež František I.
Občas umí být pořádně dotěrné.