Profil autorky Pittoresque

Ticho, jen z očí sálá strach,
už se blíží života krach.
Nesnažila se dosti,
teď v těle třesou se i kosti.
Udýchaná, sotva popadá dech
pod nohama křupe mech.
V mysli jediná myšlenka těká,
kde duši pohozenou nechá.

Ať to skončí, poslední vzdech,
zpříma bude stát, neuvidí ji na zádech.
Měsíc toho svědkem bude,
až její hruď se zbarví rudě.
Krvavý květ rozkvete po bělostné kůži,
utrhl a zmrzačil další mladou růži.
Lístek po lístku krví se lepí,
všichni okolo byli dlouho slepí….