Profil autora BigMasimo

Když jsem se již jako ctihodný kmet konečně stal starobním
důchodcem na plný úvazek, uvědomil jsem si, že své chování musím
zcela přizpůsobit této nové situaci. Odpadlo především nepříjemné
ranní vstávání a cesta do práce na částečný úvazek. Tu jsem dosud
podstupoval zcela dobrovolně, abych podepřel svůj ne zrovna oslnivý
starobní důchod. Ale vše musí jednou skončit. Rychle ubývali
odvážlivci, kteří by byli ochotni mě zaměstnat a ještě i platit a také
moje tělesná kondice si k tomu řekla svoje. Najednou jsem tedy měl
mnoho času navíc! Dobrá, ráno si sice přispím, ale co potom? Jak
strávím zbytek dne? Rozhodl jsem se následovat příklad svých kolegů
penzistů a vydal jsem se do parku krmit holuby. Chvíli jsem
s úsměvem pozoroval ty milé ptáčky a jejich úpornou snahu naplnit si
co nejvíce bříška, ale velice brzy jsem se přistihl, že moje myšlenky se
stále intenzivněji ubírají pragmatickým směrem:
Tak ten urostlý krasavec by mohl jít rovnou na pekáč! Ten jeho
kolega je sice trochu hubenější, ale trocha nádivky by to spravila!
A ta roztomilá holubička by rozhodně byla nejlepší na víně!
A já si náhle s hrůzou uvědomil, že jsem na nejlepší cestě se stát
masovým vrahem! K smrti vyděšen jsem z parku uprchl…
Ale jak se po zbytek života zabavím? V úvahu nepřicházela žádná
činnost vyžadující logické myšlení. Předchozí studium matematiky,
práce počítačového programátora a nezřízená záliba v šachové hře
totiž časem zákonitě vedla k totální devastaci té části mého mozku,
která byla odpovědná za soudné myšlení. Přítel mě upozornil, že mi
zbývá ještě část mozku zodpovědná za verbální projev, fantazii a
emoce. I když ta u mne nejspíše bude silně zakrnělá, ale stále ještě
použitelná pro nějakou rozumnou činnost. Vzhledem ke své, v té době
již trochu snížené příčetnosti, jsem se ve věku 75 let nerozvážně
vrhnul na amatérskou dráhu "spisovatele" …
Své literární výplody jsem tvořil hlavně pro potěšení své a pro
potěšení svých vrstevníků. Jsem ale rád, když se sem tam s nimi
seznámí i mladší generace a uvědomí si, že i v pozdním stáří lze také
ještě zažít trochu té srandy. I když to bude možná sranda poslední ...

A pokud vás snad uvádí do rozpaků moje nestandardní vizáž, přečtěte si moji humoresku Silvestr na Žižkově a pochopíte...