Povídky autora chroust17
Nalezeno 56 záznamů. Zobrazuji 41-56.
Vlak, ve kterém bychom nikdy nechtěli zastavit...
je to tak...
Možná, že bych to měl šoupnout do úvah, ale já to necham tady :o) Myslim, že i mezi námi jsou tací, co mají tmu rádi.. že jo?:)
Do noci (hrdinou z harlekýnek)
...Ze života...
jenom tak :o))))
A ostrý vítr fouknul ze severu...
Schrödingerova kočka v kočárku
...Ze snu mezi půlnocí a půl jednou...
...
Seděl na prachové cestě a v ruce křečovitě držel asfaltovou kuličku. Kuličku, kterou našel po cestě s dědou do parku, sem.
(--------„ Ne, nedělej to. Ještě se můžeš vrátit. Třeba to zvládneš!“ -------snad jí hučelo v uchu).
„Chybí tu sirény, že je to tak?“) ( „ Vůbec by nevadilo, kdyby tu byly. Alespoň bych to měla i s muzikou…“) ( „ Myslím, že lidem by to by to stejně nepomohlo.“) ( „ Nesměj se, nedělám to ráda!)
„A tohle jsou srnky. Ty žijí v lesích. To už je dávno, kdy se narodila vůbec první srnka."
Osud, co se stával...A snad už se nestane...
„ Slečno, musíte tlačit. Dokážete to, ale teď nepřestávejte! A na tři, ano? Jedna… Dva…“
Cítil se konečně zase v bezpečí. Věděl, že ho bude chránit jak jen to půjde. Možná by za něj položila i život, tím si ale nebyl tak jistý. ( Lidská duše je tak nevypočitatelná)