Nalezeno 66 záznamů. Zobrazuji 21-40.
výlev... omlouvám se :-)
Mrazák plnej pampelišek a levitující sob
Čtvrtek. Prostě čtvrtek.
Okamžiky, kdy křičíš "NEJSEM!", a přitom zrovna JSI víc než kdy jindy. Okamžiky, kdy slyšíš. A myslíš, že tě to roztrhá.
Perly ve vlasech mám... a nad stolem sbírku zvadlejch růží...
Všechno je tak podezřele srovnané... Filipovi
Starší věc, drobnůstka, ale víceméně vystihuje můj momentální umrtvený stav. A taky mám potřebu zase pustit něco do světa :-)
odletěli andělé a daleko je do slunovratu...
Při stěhování jsem našla asi rok starou povídku. Je trochu placatá, na nobelovku není, ale třeba někoho zaujme.
Člověk se učí na zkoušky a hlava už nefunguje.
Co člověk nenajde založené v šupleti. Prosinec 2008. (Neupravováno :-)
Jarní. Nevíte, proč se ta kytka tak divně jmenuje..?
Nejhorší vězení je vlastní hlava. Pak se tím člověk prokouše a začne být rád sám. Pokud si ovšem uvědomí, k čemu ta křídla vlastně má.
Poslední den prázdnin.
...který vrátil veršům smysl. L.
Co by dělal Monet, kdyby měl fotoaparát?
Kdo tvrdí, že šedá je smutná, neumí se dívat.
Hodina mezi Mňágou a Vypsanou Fixou. Věčnost jako zamlada.
Skácel říkal, že až ustane potřeba poezie, bude svět úplně v pořádku. Ta chvíle se blíží, jen občas mě něco nutí prohlížet šuplíky. Tahle je hooodně stará. Tužka vybledla tolik, že jsem ji skoro nevyluštila.