A třeba falešně!

koupím si za dvacku
placku
Boba Marleyho
v papírové obálce
palce
zaháknu za kšandy
pustím muziku pěkně nahlas
a posadím se do otevřeného okna

stará sousedka bude křičet
výčet
mých hříchů přes půl města
cesta se potáhne
na obě strany
verš stokrát obehraný

moje létací sny
budu si přehrávat pořád znova
slova
loučení s létem
světem jenom tak prošumí
než přijde čas začít zase brát rozumy
chci si jen hlasitě zpívat!