Nalezeno 9 záznamů. Zobrazuji 1-9.
Jak smutný mužův osud bývá, když na to co mít nemůže se dívá.
Byl první máj, byl lásky a čas a já usedl k psaní zas a nepřináším dnes vám příběh žádný, jen pocity - na čtení snadný.
A zase jednou na můj led spadl cizí žár, ten jenž už kdysi vášeň rozehřál, a znovu já utápím svou duši v citech, a podobenství hledám kolem sebe i velmi starých mýtech.
Jen pár přemýšlivých veršů o nešťastně lásce.
Proč musel tenkrát rytíř jet, tou krásně temnou nocí? Proč musel se on ohlížet a k pannám přisednout.
Láska je věc krásná, to vím, však srdce pod ní čast praská.. a co pak s tím?
Když jinde kdy jsem byl, nic jsem se nezlobil, to jen v tom městě jediném, stala se touha přečinem, ač město vskutku překrásné, v něm jediném má krvelačnost nehasne...
Čas dovršen, uzavírá se kruh, tebou narušen, odchází bůh. Znovu je neskromný, snad má to tak být. Však před tím ještě odpověďí pár, musí on mít...