Výběr autora Denda234

Život je příliš krátký, snažíme se žít každým dnem

Žít,
musím dál žít.
Teď nesmím se vzdát,
jen tak ze světa odejít.
Dnes přišlo pro mne,
v životě to nejhorší.

Co více říci!?

Milovat lze jen někoho,
někoho, bez koho nelze žít.
Ne hned, po první neshodě,
zabouchnout dveře za tím vším
a odejít.

Nový začátek, nový život...

Život minulý,
Život...
Život pohromy.
Bolest, pláč, stesk...
Neuvěřitelný kulový blesk.
Teď jediné vím,

Jak se říká, čas rány zahojí, přesto tam někde, hluboko v našich srdcích, čas od času tato jizva opravdu zabolí.

Kostelní věž odbila pátou, ne-li víc.
Sedím si tak na posteli, snažím se i číst.
Teď po tají se ke mne vkrádá zase ten sen,
ten