Výběr autora HonzaŠik

Člověk na ulici má těžký život, i když to tak ostatním možná ne vždy připadá. Není žádná legrace najít si vhodné místo pro přespání, zvlášť když je venku několik stupňů pod nulou.

Ležím v posteli na zádech a dívám se do stropu. Prostěradlo promáčené potem mě nedokáže ochladit. Venku panuje horká červnová noc, která se tlačí dovn

Nejde jenom o obyčejné gesto při loučení, které může vzbudit smutek. Všichni, kteří si zamávají budou mít lepší den.

Za okny domů, ve vesnicích a městech sedávají senioři. Nejsou jenom zvědaví. Bývají nemocní, nepohybliví nebo trpí fóbiemi. Bojí se chodit ven. Předst

Trendem moderní doby je soudit druhé. Jejich životy, co dělají, jak vypadají. Přitom zrovna vzhled člověka nevypovídá vůbec nic o tom, jaký ve skutečnosti je.

V autobuse bylo šílené horko. Jen řidič rozhoduje, zda pojede klimatizace, pokud ji vozidlo vůbec má. Je zajímavé, že záleží na jeho věku. Mladý šofér

Každý probírá své starosti se svými nejbližšími. Potom od nich poslouchá rady, soudy nebo soucitné komentáře, které nechce a nepotřebuje. Přitom vyslechnutí a mlčení pomáhá nejvíc.

Nejlepší čerstvý vzduch je při ranní cestě do práce. S každým nádechem člověk vnímá všechno kolem sebe daleko více, než jindy v průběhu dne. V létě ch

V životě jsou občas vidět věci, které se na první pohled jeví jako směšné. Až daleko později se ukáže, jaký měly význam.

Když jsem potkal chlapce s bílým králíkem, končilo jaro. Jen teplo bylo skoro jako v polovině léta. Trávník hezky zazelenal z pravidelného večerního k

Občas se všichni někomu s chutí zachechtají. Dotyčnému situace humorná připadat nemusí. Naopak. Může cítit ponížení a jeho sebedůvěra utrpí. Přesto stačí jediný člověk, který se nesměje a všechno může být jinak.

Na obličej mi dopadlo několik kapek vody. Nepršelo. Jen je sem přinesl trochu silnější vítr z nedalekého rozprašovače vody, který sloužil městskému pa

Občas potkáme někoho, kdo dělá záhadné a nepochopitelné věci. Jako jedna tajemná paní s papírovými kapesníky v parku.

   Uprostřed jara svítilo slunce a zlehka pofukoval větřík, který mě hladil jemně po tváři, což už dlouho nikdo neudělal. Seděl jsem na terase jedné k