Výběr autora Bisquit Nix

Tak sedim v týhle ošemetný místnosti
A očima koukam po obrazovce
A zřu smutné skutečnosti
Že ještě nemam báseň na kauzu ovce ??

Tak si ránu otřu ráno
Já vím, bylo to dávno
Ale kámo
Fakt kámo
S ní to nedalo se zvládnout
Tak pláchnout
Na

Architekti celé země
Prosím všichni odpousťte mě
Že za vaši tvrdou dřinu
Stejně ji z hlavy nevyženu

Hezké místo za

Lásko, já prahnu
Prahnu po holce kterou nechci
A já vím, dal bych si pěstí
Že už zase po stý
Myslim na jinou dámu

Kamo nemůžu pro tohle vybrat kategorie láska hej

Mam pocit že se ten vztah rozpadá
A ona ani neváhá
A vrhá se na krk svýmu bejvalýmu
Ten si může zas hrát na hrdinu

Takový freestyle tenhle styl básní mam rád

Sedim a kreslim
Mý myšlenky mě sžíraj
Páč ze snu se budim
Ale papíry mě vítaj

S mou snahou znázornit
Vě

Tak sedim v týhle ošemetný místnosti
Když leží vedle mě
A bez trošky lítosti
Si sladce podřimuje

Bolí to vědení

Nevim brácho už mě fakt sere

Hlava v trapu, před očima mžitky
Když splachuju svoje blitky
Ze snídaně,
už jen zbytky

A když si jí nosil kytky

Vyhulila víc pér než trávy

Teď na to myslim, když se dáví

Smutný slyšet od nalitýho chábra

Že i na toho

Topim se tady

Snesu ti i modrý z nebe

Když to ale bude jiná verze tebe

Pořád mi něco vyčítáš
<

Zejtra vim že bych radši dneska nevstal
Místo toho plakal a plakal a spal
Koukal na to jak svět pluje dál
Jak zem se hejbe jak