Výběr autora Viatoorr

Poslední setkání si vybírá svou daň. Cesta se drolí pod koly a stíny se míhají příliš blízko. Co venku čeká tentokrát? Vypustila snad Červená svého mazlíčka?

Šepot nového druhu    Mlha nezmizela. Jen řídla – pomalu, jako lítost, která nikdy zcela neodchází.  Cesta se táhla vpřed, popraskaná a bledá pod p

V zabavené dodávce ČEZ se naše trojice řítí krajinou. Ne tam, kam by chtěli – ale aspoň někam. Cesty mizí, značky píší nesmysly, a mapy selhávají. Tam, kde měla být vesnice, není nic. A tam, kde by nemělo být nic, je vesnice. A tam to žije. B)

TOHLE JE METAL DETEKTOR    Ukradený servisní vůz ČEZ rachotil po rozpraskané cestě, jeho oranžovo-bílá karoserie zářila do šedi pustin jako výstražn

Jubilejní desátá část! Echo je konečně plně nabitá, září jako nikdy předtím. Ash se naopak vybije, když ČEZ Servisní Zásahová Jednotka dorazí s formuláři, megafonem a trestnými body. Držte si své tarify!

INSPEKCE    BZZZZT… BZT…  „Op… kurv…“  „Určitě víš, co děláš?“ zeptala jsem se, tónem, který by klidně dokázal shodit omítku. Odhrnula jsem si z o

V hlubinách se skrývá zdroj energie…mimo jiné. Komandér se bojí všeho, Ash ničeho, a Echo má víc sarkasmu než baterie. Co nejhoršího by se mohlo stát? Zeptejte se jich cestou ven. A děkuji za přízeň, zvládli jste/jsme to opravdu daleko :)

  ENERGIE Z HLUBIN    Vzduch se změnil v momentě, kdy jsme dorazili ke schodišti. A ne k lepšímu.  Byl těžký, lepkavý na jazyku. Nepohnul se snad

V opuštěné stanici bliká červené nouzové světlo, odráží se v mokré podlaze a Temnotě se to nelíbí. Každý krok zní hlasitěji než ten předchozí a ze tmy se vrací víc zvuků, než by mělo. Echo slábne… a otázkou je, jestli bude dost odvahy ji zachránit.

  Do temnoty, jak jinak.    Vyrazili jsme hned poté.  Slov už nebylo zapotřebí. Oheň dávno dohořel a ta podivná atmosféra, která u něj vznikla,

A tak se probouzí – bouře bez jména, ticho bez míru, čepel bez váhání. Kam ji to táhne? To sama netuší. Jen prach se zvedá zas realitu naruší. Její pohled – ostrý, že mlátí systémem, před ním i absurdita utíká za Ivanou s problémem.

Nevěděla, kde je. Ani proč. Vzpomínky neměla žádné. Místo nemělo jméno, nikde žádné cedule. Jen sluncem popraskaná zem a vzdálené ozvěny větru, k

Další díl pokřiveného dění v absurdnich Čechách. Pokračování snahy o sepsání příběhu, který mi generuje grafická karta v mé hlavě. Předem děkuji každému čtenáři, který se tím prokouše a postoupí příběhem semnou, s nimi.

Protokoly pustiny   „Komandére!!!”

Nepanikařil. Jen znovu sáhl do batohu. Chvíli se v něm přehraboval a já šílela každou nafukují

Pokračování prvního dílu. Stále je to absurdní, nesmyslné a psané začátečníkem. Dál mě to baví a když to bude bavit byť i jediného z vás, tak budu rád a vyhlásím úspěch. Nový, malý autor. Stará země. Divná budoucnost. Čtěte, pokud se nebojíte razítek.

  Znovu jsme se vynořili v Liberci.
Ale... na jihu.
Blíž k okraji než kdy dřív. Budovy byly jen kostry. Realita je ještě nestihla dorazit

Příběh který se mi zrodil v hlavě a nedá mi spát. Obsahuje sarkasmus, absurdní logiku a nestabilní realitu. Je to má první práce, češtinář moc nejsem - nebude to tudíž žádná sláva. Určitě je to ale lepší než většina českých seriálů proto jsem se odvážil..

Prolog    Svět se nakonec opravdu změnil.  Hodně z nás to tušilo. Jen jsme nevěděli, jak se to stane. Zlatý věk nemohl vydržet věčně. Měli jsme v