O Janu a Violetě

O Janu a Violetě

Anotace: O boji duchovním, společenském a lidském




Jan
Hle, má paní! V lásce jsem tvým vazalem věrným,
můj meč se chvěje v dlani, když krásu tvou zřím.
Láska je válka krutá, plná krve a ran,
pro tvou milost i ďáblu život v sázku dám.

Violeta
Ó, rytíři můj! Proč mluvíš o válkách a krvi?
Láska má je zahrada, kde věčný květ se skví.
Zde růže křehké rostou v stínu lip a dubů,
zde srdce vyléčí se od všech svých neduhů.

Jan
Ženo má! Tvé oči jsou jako hradební val,
jež dobývám léta, a přec jsem nezdolal!
Láska je obléhání, kde hlad i žízeň panuje,
kde se každý polibek krví draze kupuje!

Violeta
Muži divý! Proč tíhou zbroje srdce tížíš?
V mé zahradě je pokoj, jejž v boji nezřídíš.
Zde studánka zurčí, vonný mech a kvítí,
láska válka není – jest to nebeské žití.

Jan
Ha! Boj je můj denní chléb, a meč má věrná choť!
Pro lásku tvou mě klidně do víru bitvy hoď.
Ať peklo na mne všechny své démony vyšle,
tvou ruku chci dobýt, byť tělo mé v boji zhyne!

Violeta
Ty bláhový! V zahradě mé nikdo nezhyne,
zde láska tiše roste, jak vůně z květů plyne.
Sem přijď beze zbraně, a bez kovu studného,
láska žádá srdce čistého, ne divého.

Jan a Violeta
Tak stojíme proti sobě – meč a růžový květ,
jeden dobývá silou, druhý láskou mění svět.
Avšak pravda jest: v lásce boj i zahrada dlí,
jedno bez druhého nikdy celistvé není.

Bez utrpení spasení není.

Audio vytvořila dcera pomocí programů. Anotace je klíč ke čtení.

Boj duchovní - Violeta se snaží zachránit Janovu duši od hříchu násilí a války. Její zahrada symbolizuje ráj, místo duchovní čistoty, kde "srdce vyléčí se od všech svých neduhů". Jan žije v světě meče a krve, ona ho vede k pokoji a spáse. Violeta nemusí být skutečná může být světicí.


Boj společenský - Violeta nechce, aby se Jan změnil, ale aby zahodil společenskou masku rytíře-válečníka a ukázal své pravé já. Není to o tom přestat být rytířem, ale o tom být autentický - "láska žádá srdce čistého, ne divého".


Boj lidský - Střet mezi mužským "dobývačským" přístupem k lásce (Jan chápe lásku jako válku, obléhání, boj) a ženským "pěstounským" principem (Violeta vidí lásku jako zahradu, růst, péči a harmonii). A současně to může být boj mezi dvěma stránkami Jana.

Autor mara539, 03.06.2025
Přečteno 106x
Tipy 18
Poslední tipující: Iva Husárková, cappuccinogirl, jort1, IronDodo, Ž.l.u.ť.á.k., Rafinka, šerý, Anfádis, monarcha stěhovavý, mkinka, ...
ikonkaKomentáře (14)
ikonkaKomentujících (7)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Pěkné, Maro, poslechla jsem si i audio, a řekla bych, že je velmi zdařilé :-) Děkuji, ráda jsem se u Tvého díla zastavila... :-)

05.06.2025 19:42:22 | Helen Mum

líbí

Děkuji za krásný komentář a za to že jsi si našla chvilku :)

06.06.2025 11:45:37 | mara539

líbí

Violeta a Jan - žena a muž...
kdy ti chlapi to důležité pochopí už?:-)
Láska je klíč!
Zbroj, cukr a bič,
takovou sílu nemá...
moudrá je -tahle žena:-))**

04.06.2025 17:35:33 | cappuccinogirl

líbí

Violeta je přemoudrá,
srdce rytíře Jana ji zajímá.
Ale o jeho duši strach má,
on statečný, ale hříšný.
Trochu pyšný ,ale neboj utrpení pozná :)
píšu pokračování začalo mě to bavit :D

05.06.2025 18:51:50 | mara539

líbí

Tak to je super na druhou:-)
1) že si to užíváš
2) že až zas něco přidáš, užijem si my:-)))*

05.06.2025 23:19:49 | cappuccinogirl

líbí

Tak už nemusíš čekat už je přidáno tentokrát se Violeta rozjela :D

07.06.2025 18:03:37 | mara539

líbí

Jan říká - Ha! Boj je můj denní chléb, a meč má věrná choť!

Tohle je nějaký divný - "meč má věrná choť"

04.06.2025 08:36:33 | jipi

líbí

Ano v kontextu čistě středověké literatury by se toto přirovnání samozřejmně nepoužilo a byl by to nesmysl spíše nejblíže by bylo Gladius meus fidelis comes est i když některé texty o meči hovoří s takovou láskou a někdy snádechem žárlivosti .... ,ale tady jsem si dovolila použít v básnické licenci a máme 21 století :D Ano divné to je mělo vyjádřit to že meč je jeho milá nejvěrnější vyjádření lásky ke své zbrani v moderním vyznění. A děkuji že si někdo všimnul této drobné dobové nesrovnalosti :)

04.06.2025 09:15:58 | mara539

líbí

Pročítám si, naslouchám. Středověk, jak by dnes ještě trval. Přikývnul by Vláčil, přikývnul i Hrabal.

Chvála tvé práci*

03.06.2025 15:16:18 | šerý

líbí

Díky je to pro mne pocta :)
Filmy pana Vláčila mám ráda nedávno jsem si znovu pustila Markétu Lazarovou.
Pro středověk mám slabost má knihovnička je plná knih o něm. Od teologie , práva... až po sborníky lyriky :)

04.06.2025 08:49:40 | mara539

líbí

Líbí se mi to, já bych jen jako čtenář ocenila kdyby bych o textu musela víc přemýšlet. Na to tu není z tvým vysvětlením moc prostor, ale zase člověk může víc nahlédnout za oponu.
Díky a hezký den Alba ;)

03.06.2025 15:00:02 | Alba

1líbí

Ahoj díky vysvětlení jsem zde použila že moc lidí dnes nezná dvorskou lyriku, teologické myšlení středověku kde spasení bylo to nejdůležitější. A přesto v textu můžeš hledat skryté narážky napovím první sloka není není úplně tím co se zdá ;)

03.06.2025 15:06:24 | mara539

líbí

Moc hezká metafora v první sloce :)
A vůbec... celé je to pěkné dílko.

03.06.2025 15:21:07 | Anfádis

líbí

Díky že se líbilo je to mnohovrstevnaté dílo i když na první pohled vypadá jako dvorní lyrika ,ale.. vše je jinak holt takový byl středověk :)

04.06.2025 08:26:18 | mara539

© 2004 - 2025 liter.cz v1.8.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel