Na příkaz mé milé

30.05.2018 20:33:40   Helen Zaurak

Och, směji se, ač báseň je umístěna v kategorii hororová! :-))

Nu, ještě že nepíšeš o fialkách, to by mě asi mrzelo. Dovolíš? :

Opatrnými kroky vstupuji do ráje, zahrada roztodivná, chybí asfalt a dlažba ulice; místo nich neznámý Prostor, zem, tráva, strom jabloně; rozběhnu se k dřevěným plaňkám, prohlížím cestu za plotem, za ní již nic než šerý les. Přirozený, tajuplný svět roztočil představy, klekám a zas úžas, několik kvítků v zelenavé trávě, zázrak!? Ano, fialky, největší objev v mém životě...

:-) Děkuji, Dangere, za úsměv i prostor k mojí vlastní vzpomínce. Děkuji.

01.06.2018 21:07:24   Danger

Dovolím :-) a Tvé pohledy jsou mi milé,zvlášť ta radost v ní.
Fialky...zatím né:-) jsou malé,já si troufám na větší!
A to si piš,kopretina nebyla poslední :-)
Děkuji za zastavení a sdílení :-)

21.05.2018 20:34:33   Marcella

... nevinnost v ní mlčí ...
... strachy se chvěje ...
... že pár prstů tvých ji zničí ...
... pro odpověď co jen tebe hřeje ...
... má mě rád? ...
... nevoním ...
... tak prosím netrhat ...

21.05.2018 21:09:29   Danger

děkuji za obranu kopretin :-)

21.05.2018 20:14:56   jitoush

.....asi Tě má/úsměv/.....co jiného jí zbývá za těchto okolností.../smích/....
to si mě teda dostal tímto pojetím......ale zamlouvá se.....Ji./úsměv/

21.05.2018 21:06:50   Danger

No Jituli trochu taková recese :-)
Tím,že píšu o přírodě,tak jsem pomalu vystřílel začátky a tak jsem nad tím uvažoval,uvažoval,až jsem to pojal tak to :-)