Anotace: někdy potřebuje člověk zapomenout...
A TO JE TAKY DOBŘE
voníš jak štěstí
chutnáš jak třešňový kompot
usmíváš se jako melodie našich společných dní
však proč předeš proti mě ten svůj komplot?
Ach lásko,
zda v duši mé se ještě rozední?
jsem u konce svých sil
tady sepsal jsem můj příběh nevšední
večer postavil někdo na stůl láhev
a já pil a pil a pil
komplot falešných tónů
sice drásá moji duši
však i jim naslouhám s obddivem
i hrát falešně ti sluší
ladila zrovna tóny s naším farářem
šlo jí to fakt skvěle
najednou vidím jak vezou mě trakařem
to jen proto, aby ho dostala do postele?
sotva ukončil své ranní bohoslužby
už bral u nás za domovní kliku
nejspíš nezvládal ty svoje tužby
a už svlékal si tmavou kleriku
nevím jaká tajemná síla tu ve hře byla
najednou stál jsem doma v ložnici
moje žena strachy celá bílá
podává mi zvadlou kytici
odhodil jsem toho nadrženýho faráře
a do náruče vzal svou vyděšenou ženu
farář dostal pěstí do tváře
a na víc si už nevzpomenu
a to je taky dobře...!
Farář v úmyslu, že do ženy vstoupí jako duch svatý. Taková představaje mi je hodně vzdálená. Ale manipulátoři s city, jsou přítomný i na místech, kde bych jejich přítomnost nikdo neočekával. Další z tvých téměř baladických příběhů, kterou jsem si rád početl.*
28.08.2025 11:50:11 | šerý