Řekni

Řekni

Anotace: ... tak o normálu pomalu...

Sbírka: Květy a trny I.

Řekni.

Řekni, s kým mi zahýbáš?

S nikým,

jenže mi to nevěříš.

Nechceš mi to věřit,

ačkoliv říkám Ti to stále,

Snažím se,

ale nechceš tomu věřit.

Odmítáš.

 

Máš přece svou pravdu

a ta je daná.

Vážně jeden by se z toho mohl podělat.

I pro krinda pána.

Leč stalo se.

Tak řekni.

Řekni, s kým mi zahýbáš?

Jedna věta,kterou neříkáš,

ale přesto se Ti hlavou honí.

 

Je to jak píseň nekonečná.

A potom snažíš se,

přijít na to.

Děláš věci,které bys nemusela.

Proč?

Proč takové blbostí máš

uschované ve své hlavě,

když namísto toho

dávno krásně mohli jsme se míti

právě.

 

Třeba někde sedět

či válet s v trávě.

Jen jestli Ti to stojí za to,

sednout si někdy na zem,

jen jestli nemáš strach.

By na Tvé nové čisté prádlo

neusedl z cesty prach.

Jak to vlastně s Tebou je?

Jaký,že to vlastně čí jsi?

 

Ty ptáš se Mně.

Anebo Já ptám se Tebe snad?

Jen tak mezi řádky,

postupem času nám z toho PÍP

anebo ne.

Možná to byl jenom hloupý vtip?

Jenže opakovaný vtip, ten prý už vtipem není.

A tak ti nevím, zda hůže je to

nebo líp.

 

A jak je to s Láskou,

tou která zdá se nepřebolí?

Polemizovat nad otázkou?

A byla vůbec?

Je?

Mluví se o ní?

Mluví se o tom co se nechce.

No a to, co chce se

neříká se.

 

Možná chívli před tím

jen mluvili jsme v naději

a pak se mluví slova hloupá

a vztek v žilách stoupá.

Tak proč vlastně spolu ještě mluvíme?

Chceme se ještě vůbec slyšet?

Anebo už nechceme?

Voláme si z povinnosti

anebo jen tak z musu,

ze slušnosti.

 

Či zazdili jsme to raději.

Snad ještě dřív,

než rozloučíme se plní smutku

a fialového hnusu.

A přitom možná v nitru říkáš:

Kdyby mi aspoň poslal pusu.

Aspoň tu jednu,

jedinou,

pitomou

blbou pusu.

 

Ne,on raději ze mně bude dělat husu.

Proč si o ni neřekneš?

proč neřekneš či neptáš se:

A dáš mi pusu?

Pošleš mi ještě pusu?

Nevím momentálně proč bych posílal,

když znám každé to Tvé ALE.

Když vlastně ani nevím, že mne ještě chceš.

To raději sobě dejme vale.

 

Vím,že mne nenávidíš od začátku

máš k tomu svý důvody,

svý vlastní důvody.

Možná ublížil jsem káčátku,

ale nedělal jsem podvody.

Možná si myslíš a hladáš ještě,

co je pravda a co lež,

znova,

jednou zde budu psát Ty slova,

myšlenky Tvé,

prostě to co doopravdy chceš,

ale dneska ještě ne.

 

Promiň,

ale to je snad to jediné.

A to mi věř,

že časem

i tohleto pomine.



Autor Mathiesz, 01.03.2013
Přečteno 1166x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (0)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
© 2004 - 2023 liter.cz v1.5.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí