Králíček

Králíček

Anotace: jsme opravdu oba takoví srabi?

Sbírky: Pro Danču

Měl jsem malého králíčka v náruči. Choval jsem ho rád a vyprávěl mu večer příběhy. Svěřoval se mu s obavami a potížemi. Jednoho dne, když jsem ho tisknul k sobě víc než obvykle, vypískl a kousnul mě do hrudi. Chtěl jsem ho chránit před světem a sám jsem mu ublížil. Krčí se teď chudinka v koutě a naříká, vždy když se přiblížím. "Trhá mi to srdce slyšet tě naříkat můj malý králíčku. Tím víc, že víš, že ti nechci ublížit." Králíček umírá strachy a přitom já ho chci jen políbit za ouško a pustit ho na trávu. "Nevěřím nikomu aby to udělal za mě a taky se bojím toho, že jeho nekousneš. Bojím se, že se k němu přitulíš a necháš se pohladit a polaskat za oušky. To je to čeho se opravdu bojím." Jsme oba strašní strašpytlové. Bojím se každého pohybu. Rychlých aby se mě nebál ještě víc. Špatný pohyb a králíček mi uteče navěky. "Co mám dělat králíčku v koutě? Mrkev nemám a ty se bojíš strašidla, které sis ze mě udělal."
Autor Regie Freak, 08.02.2014
Přečteno 622x
Tipy 7 ... Tip / Supertip
Poslední tipující: Zrska, Robin Marnolli, , hanele m.
ikonka Komentáře (1)
ikonka Komentujících (1)

Komentáře

pěkně

08.02.2014 20:52:17 | Robin Marnollireagovat

© 2004 - 2019 liter.cz v1.4.4 | Facebook, Twitter