Kardiovaskulární blues

Kardiovaskulární blues

Anotace: Kdysi jsem se zeptala sama sebe, zda vůbec dokážu psát v dobré náladě. Odpověď:

Kolik se vejde žalu
do srdečního svalu?
Kolikrát může čelit ráně,
než dojde ke zjizvení tkáně?

Kolik tak pojme klamu
dvě stě padesát gramů
krvavě rudé živé masy -
kolik si myslíš, kolik asi?

Kolikpak toho snese,
když osrdečník pne se,
neschopno křičet "prosím, už ne",
než pod tím tlakem zcela pukne?

Kolik mi tepů zbývá?
Jsem vůbec ještě živá?
A kolik stehů potom stojí
než se ten zrádný orgán zhojí?

Ať někdo pravdu zjeví,
když medicína neví,
jak můžu transplantovat lásku?
Oživit víru na zakázku?

Ať mi to někdo poví,
čísly a nebo slovy,
když zdá se mi, že význam ztrácí
žít se srdeční lacerací.
Autor DArchangel, 30.06.2021
Přečteno 384x
Tipy 15
Poslední tipující: Frr, praetorian, Descardea, mkinka, Marten, danaska, Nao Kinjú, Vivien
ikonkaKomentáře (12)
ikonkaKomentujících (8)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Nevím a jen si myslím, že nám oproti kapsáři srdce na lásku, v nás poněkud zakrněla škatulka se sirkama pozitivního myšlení. Už to naše čecháčkovské brblání a míti v oblibě všudy přítomné zakalené barvy, industriální šedou a černou barvu.
Samozřejmě můžeme míti objektivní důvod k našemu smutku a trápení. Ale neměli bychom se smířit s tím, že se to stává pomalu našim lidským rysem a šíří se, jako pandemie! Čím konzumněji (a díky pokroku k pohodlí) si žijeme, tím více postrádáme hluboký cit a radost ze života.
Možná jsem najivní hlupák. Ale několikrát jsem se pokusil pousmívat na neznámé lidi, které jsem míjel. A hle. Tvář se jim vyjasnila a úsměv opětovaly* No však možná jednou "narazím!" Ale vem to čert! Je pro mne lepší se jednomu zdát podivínem, nežli pro všechny v okolí věčně kritizujícím a zachmuřeným morousem.

Život někdy bolí. Ale tak to někdy s láskou a milovaným bývá. Nebo ne?

01.07.2021 02:24:05 | šerý

Srdce je jako stará masivní skříň. Dá se oťukat, poškrábat, ale přežije všechna stěhování a ani nezavrzá. A kdo do ní umí vlézt, najde dveře do světa, kde je nekonečno lásky, a možná ještě trochu víc. Skříň je jen skříň. A láska... ta prostě je :)

30.06.2021 19:47:42 | Descardea

Chce to čas...jen čas a tu lahev vína...občas...:-)))

30.06.2021 19:18:08 | Alice Ptáčková

...taky píši samý blues...tak v dobrý náladě nějakou ódu napsat zkus...;-)

30.06.2021 18:05:24 | Marten

Zdá se to teď býti nasnadě, že dobrá nálada není na skladě... :)

30.06.2021 18:34:45 | DArchangel

...jednou to přijde...až...tak to nesmíš promeškat...;-)

30.06.2021 18:41:57 | Marten

Děkuji za radu, avšak jsem v domnění, že se má nálada teď hned tak nezmění...

30.06.2021 18:50:33 | DArchangel

Taková krásnosmutná, moc se mi líbila. Ráda dávám ST a zdravím z Prahy. Daniela

30.06.2021 18:00:24 | danaska

Báseň velmi, velmi pěkná. Pakliže ve skutečnosti, za lásku nejdražší daň. A bacha, dnes je už i tato diagnóza, že "puknout žalem" či "zlomené srdce" není jen metafora. ST

30.06.2021 16:03:30 | Vivien

Jako preventivní medikaci jsem si samo-indikovala lahev vína, tak to snad přečkám bez diagnózy :)

30.06.2021 16:30:52 | DArchangel

Tato prevence se mi líbí

30.06.2021 21:39:00 | Vivien

Pěkně napsané :) Láska ovšem není fyzické srdce, ale virtuální místo v srdci, které nás všechny spojuje :) Což by se mělo učit už na základní škole, ale neučí se to ani na VŠ :)

30.06.2021 15:54:11 | Ray Magini

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí