Mlžení

nebojím se
nosím, v sobě světlo
prosím vem si plné dlaně
prosím ať se stane
otiskem mým

nebojím se
věřím, že ochrání mě
svěřím ti ticho černých skal
a kdybych ještě spal
tak krůček po krůčku
se rozedním

nezabloudím
cítím, tu cestu k tobě
sítím a svodům cizích odolám
když zavřu oči nejsem sám
lokty a rameny se prodírám
jak trním růže rudé
naposledy tak
..jak napoprvé

nezapomenu
jeskyně plné vzkazů
menu posledního hodování
vůně květů
přání
aby to nedopité
zůstalo
nerozbité odolalo tlaku času
a socha z kmene Lípy svědkem
.. do úžasu

seberu zrnko písku
jen vlna svědkem majestátních
hradů
tvá stopa doznívá
nedohlédnu
..plavu