Anotace: Balada o básnících .
Nalij mu hostinská
piva dva korbele
ať se mu nestýská
ze slaměné postele
pohostí selaty
tuláka z cest
šlape mu na paty
zbrojnošů lest
Nalil jsem kalíšky
s vínem tak rudým
jako rty šenkýřky
jak vzácný rubín
připij si se mnou
básníku špíno
ať vlci se servou
a zkysne jim víno
aby ty kotlety
z růžových sviní
zhořkly nad pamflety
ať potí se z viny
povídej balady
smutku mě oprostí
než ráno do klády
strčí tě královští
odlož svůj plášť
pij medovinu
ty necítíš zášť
jen úctu k bližnímu
vyprávěj příběhy
o nepravostech
dej do nich kus něhy
až zamrazí v kostech
zahraj a zpívej
najez se do syta
šenkýřku líbej
já nejsem puritán
Noc přešla k ránu
ve ztichlém šenku
poslal jsem k pánu
poslední sklenku
navzdory pravdě
trubadúr poeta
neskončil v kládě
a nešel do světa
v komůrce hostinské
k bujnému poprsí
hlavu si přitiskne
na zítřky nemyslí
PS
Kde berou básníci
moudra o pravdě ?
Možná ,že spící
na dívčích ňadrech
PS. A jak to máme s pravdou my, dámy!?
Kdo ví... a možná nejlíp víme samy.
A nejen s ní... o Múzách a moudrech leckdo sní.
Jen to vždycky nepoví... ;)
24.08.2018 13:29:15 | ARTeFakty X. Múzy
Pěkné.
"
zahraj a zpívej
najez se do syta
šenkýřku líbej
já nejsem puritán!"
- to se mi obzvláště líbilo:))
Nicméně myslím, že poslední sloka by se dala trochu upravit, např.
"Kde berou básníci
ta moudra o pravdě?
Možná snad, že spící
své dívce na ňadrech..."
Velmi příjemné čtení:)
24.08.2018 13:26:54 | Rebejah