*-*U cesty do parku

~*~*~*~

*~*~*
U cesty do parku
stáli dva bílí panáci
(sněhuláci?)
A teď jim slzí oči.
Přes den každý sněhulák
vždycky trošku zhubne
v noci se raduje
když kapku přituhne,
vždyť u vlády je paní Zima
mělo by mrznout víc.
Sněhulák jen vzdychá.
Doprčic.

Neboj se sněhuláku,
vrány to taky nevzdaly
ono zase přituhne,
tak kam by spěchaly?
Opravdu milá paní.
Nekecáte
cítím že trochu mrznu,
podejte mi prosím
tamtu mrkev
já sám se pro ni neohnu.
Z mrkve nos mu zastrčím
mezi jeho černé oči
on pak svoji hlavičku
k nebi trochu pootočí,
potom se černými uhlíky
na mne trochu pousmál
vidí že opět chumelí.
Jupí,teď si zavýskal.
Trochu ho opraví dva kluci
pak padnou do sněhu
a jsou jak další sněhuláci.

~*~*~*~*~