Přišel jsem k básním náhodou – na základě hospodské výzvy.
A nyní píšu introspektivní poezii o prožitcích moderního člověka, o tichu mezi slovy, o světle a stínech, které se v nás střídají.
Často sahám po motivech středověku, boje, osudu a vnitřních krajin – ne z nostalgie, ale jako po jazyku, který umí mluvit o citech beze spěchu.
Psát je pro mě způsob, jak projít silnou zkušeností, ne jak ji soudit.