Kvítí

Za bouře rozvinul se květ,
v místě kde byla holá zem.
On zcela jistě bude smět
býti pro malíře obrazem.
On vidí pouze jeho vzhled
a nitro zůstává skryto.
Kvíteček jemný na pohled
mu vzkvétá pod paletou.
Obraz je hotov. Kvítek se chvěje.
Komu teď zazáří? Co se to děje?
Tu malíř poklekne, malý květ utrhne.
Chce ho dát své milé, ta mu to zatrhne.
Pozdě ho zaráží, zkáza je jistá.
Kvíteček uvadá, tiše si stýská.
Zbyl jenom obrázek, obrázek bez duše.
Zklamaný malíř, hodí ho do koše.
Zas jiný zahubil maličkou krásku,
teď tiše uhnívá pro jeho lásku.
Při další bouři, zem kvítí nedá
pro lidské rozmary kytek je škoda.