Anotace: Ahoj, zase já. Znovu připomínám, že je mi 13 a budu moc rád za jakoukoliv radu. Je to druhá část ze tří. Přeji příjemné čtení.
Sýkorka to neví, že ještě
ptáčatka skonala.
Dívenka s ptáčkem jde ven,
zda už létat umí.
Ptáček natěšený, že domů unikne,
však to se mu nepovede.
Létání ho strašně bolí.
Počkat ještě dva dny musí.
Za dva dny jdou zkusit
znovu.
Jé – už se mu to povedlo.
Bolí ho to pořád, ale vydržet musí.
Dolétne k hnízdečku.
– Zděsí se.
V hnízdu dvě ptáčátka jsou,
však živé už nejsou.
Zbytky masa a vnitřností
dokonce i kostí tam jsou.
Červíčci si na nich
pochutnávají.
Sýkorka velice smutná je.
Chce letět až na kraj
světa – to sedí, ale nepovede.
Kočka jí v tom zabrání.
Za mě velké skoky, moc rychlé a kostrbaté. Chce to plynulost a trošku si s tím pohrát, doplnit děj, proč tamto a toto. Mám z toho dost smíšené pocity....určitě je slabší než ta první část, bohužel.
20.11.2025 23:51:00 | xMichael
Zmínky o pochmurnosti a jisté makabrozitě svědčí o dostatečné míře palety životních zkušeností, nebo alespoň realistických představ. Na tento věk je to již pozoruhodný počin a mně nezbývá než hodnotit ... ST
20.11.2025 19:41:44 | Pablo Kral