Vrbová dívka

Anotace: Příběh o dívce žijící na odlehlé vrbě a zamilovaném muži, který nerozuměl, co znamená "Ne." Doporučuji číst Energicky --> Chmurně Dílo je přeložená a lehce poupravená píseň "The Willow Maid" od Erutan, k dispozici zde: https://youtu.be/E52rxz2sjRs

Mladý muž šel lesem,
se svým toulcem a loveckým lukem,
mladou dívku slyšel zpívat plesem,
a tento hlas následoval souzvukem.

Na místě našel děvče,
které žilo ve vrbě.
Zvolal na ni, nadevše
Z pod kruhu muchomůrky krve

“Pojď se mnou děvče milé”,
slez z onoho vrbového stlaní
S klidným pohledem na něj koukla, oči ožilé,
a lehce zavrtěla hlavou, pohybem, který zraní.

Sleduj mě nyní, ach ty tanečníku měsíční
Sleduj mě nyní, já nesmím opustit místa luční.
Slyš mě nyní, tu hudbu krásnou, se zvukem lesním,
Nepros mě abych šla, kam vedeš, na ta místa kam nesmím.



Mladý muž šel lesem,
s květinou a kabátcem zeleným
Jeho láska měla vlasy zbarvené ohněm
její oči se třpytily leskem emeraldovým.

Zahalila se do krásy,
tak mladé a tak klidné
Stál před ní, slyše její hlasy
a dal jí květy žluté

“Děvče, srdce mé jsi zajala,
Ah, chtěl bych být tvým chotěm”
Ona na to, že nevezme si ho za Gala,
ani teď, ani pak, nechť pouze pohledem je poctěn.

Sleduj mě nyní, ach ty tanečníku měsíční
Sleduj mě nyní, já nesmím opustit místa luční.
Slyš mě nyní, tu hudbu krásnou, se zvukem lesním,
Nepros mě abych šla, kam vedeš, na ta místa kam nesmím.



Mladý muž šel lesem,
se sekerou ostrou jako břitva,
“Vezmu si tu zelenookou krásku” pak dodal hlesem
“A ona bude se mnou sžita.”

“S ní já vychovám své děti,
s ní já budu žít svůj život.”
Dívka plakala, když ho slyšela vyprávěti,
jak svobodu jí přislíbil nepoctivo.

Vzal svou sekeru,
a skolil s ní ten prastarý strom,
“Teď tvá vrba spadla, tvé tělo podeberu,
teď patříš jenom mně”, její bolesti si nevědom.

Sleduj mě nyní, sleduj mě nyní, ach ty tanečníku měsíční
Sleduj mě nyní, sleduj mě nyní, já nesmím opustit místa luční.
Slyš mě nyní, slyš mě nyní tu hudbu krásnou, se zvukem lesním,
Nepros mě abych šla, kam vedeš, na ta místa kam nesmím.

Následovala ho pryč z onoho lesa,
a pak se zhroutila jedním rázem,
když její nohy ušly vzdálenost, celé se třesa
z těch zelení jejího narození, když opustila svou zem

Zeslábnula do bělostně modré květiny,
která rozkvetla jednoho jasného večera,
On neměl nikdy z lesa vzíti,
to co nemělo les nikdy opustiti.