Podzim

Padalo listí
a já byl mlád.
Zvedl jsi pohled,
"mám tě rád."

Ptáci se honily,
dítě se smálo.
Já jsem byl zmatený.
To se mi zdálo?

Jen listí padalo
a já tam stál.
Byl jsem tak zoufalý
a ty ses smál.

Zmlkls a promluvil:
"Když padá listí
Tak někdo zemře."
Tím jsme si jistí.

Padalo listí
a já byl naživu.
Vytáhls nůž,
nebylo podivu.

"Poslední slova?"
Já tě mám rád,
nechám si zdát."

Krev kape na zem,
tělo, co nedýchá.
Kdo je ten blázen?
Vrah, který utíká.

Výčitky svědomí,
zrychlený dech.
Nohy se podlomí.

A noční můry,
nehybné tělo.
Lituješ stvůry,
ven se jí chtělo.

Slzy a výčitky,
podzimní vánek
a listí padalo.
"Nech mi svůj spánek."

"Já tě mám rád,
nechám si zdát."
Slyšíš to zas,
"proč jsi to udělal?"
Poznáš ten hlas.

A tak jsi skočil,
padalo listí.
Vzájemnou láskou,
dnes jsme si jistí.