Anotace: Záblesk vzpomínek na dětství.
Vzpomínáš na ten vzrostlý dub?
Jak v koruně jeho, hráli sme si spolu?
Ten dávno nahlodal času zub,
už dřevo praská a padá dolů.
Vzpomínáš na ten velký stín?
Které jeho listy skýtaly?
Kde jsou teď už nikdy nezjistím,
i když je oči mé tisíckrát hledaly.
Vzpomínáš na tu širokou korunu,
kde po ránu zpívali ptáci?
Jak zpívali bez mysli, bez mysli rozumu
O tom že všechno se ztrácí.
A vzpomínáš na ty kořeny,
na kterých jsem občas plakával?
Teď jsou mé myšlenky v kořenech sevřeny,
stejně tak chlapec co kdysi tam sedával.
Teď zbyl tam jen pahýl s vrásčitou kůrou,
ten pohled na něj, je mou noční můrou.
Tak marně hledám to co nikdy už nezpatřím.
A své vlasy si trhám, že k tobě už nepatřím.
I smutné vzpomínky zkrátka patří k nám,
snad dost je i těch, kdy život radost dal... :)
07.09.2020 17:35:27 | Emily Říhová
Moc hezká
..i když je tam spousty těch smutných
..přesto, vzpomínky jistě
i hřejí.*ST ;)
03.09.2020 19:14:11 | jenommarie