Zimní romance

Anotace: Nevím, co o tomto díle napsat, je to má jediná báseň, zatím :) Vzešlo to z mé hlavy někdy v roce 2005, kdy jsem trpěl hlubokými depresemi a útěchou i tak trochu inspirací mi byly písně skupiny Rammstein. Budu všem vděčný za jakékoliv reakce ;)

Zasněžená pláň v soumraku mizí

Nebe poseto množstvím tmavých skvrn

Hle, mraky, tak šedé a cizí

Chřtán můj jedovatého blínu je pln.

 

To nebe mne k sobě volá

Slunce skrylo svou tvář

Zde leží postava obnažená

A v mé ruce střenky zář.

 

Je čas jít, boží pomsta nade mnou

Mráz mi po zádech běhá

Její ústa se již otevřít nemohou

Z jejích rukou žádná něha.

 

Toť svědomí, ten dravec můj

Hraje si s tebou, byť ubodán

Stále je tu se mnou, ač říkám „stůj!“

Jsem jím zcela zničen a zdeptán.

 

Utíkej, utíkej můj hrdino

Nebeská pravda mne volá

Neunikneš-li, nastane tvůj čas

Bij se, je-li ti milý tvůj hlas.

 

Ten hlas tě jednou zachrání

Až tě archanděl dostihne

Zato meč již tě neochrání

Tvé plémě navždy vyhyne.

 

Již lapili ho, ne strážci nebes.

To sám ďábel ovládá jeho sny

Jeho duše bloudí v šedi pekelné

Její tělo hnije v zemi černé.