Velmi vážně

Nikdy si tu nebyla přítelkyně má Stáni 

jsem si myslela že si se mnou stále ti věřila víc než sobě v naivitě své

to sem z hrůzou zjistila jako vždy

slepě Ti věřila

ach chyba to byla

i Tvá máma mě před Tebou varovala já ji nevěřila a řekla 

Ti to

divné mi to bylo

a má babička na řekla nech bejt Stáníu

z hrůzou jsem zjistila

že když umírám

joko balvan

klesám ke dnu

T si mě neproměnila v holubici

kde sme spolu letící

to jáletěla vTvůj let

Jsou tu daleko více pro mě rodice co s nimi si vjedu do srdce

jako jehly to bolí

v bolestech našich společných

ale

ale jsou tu pro mé dítě i pro mě 

Jsou tu víc než cokoli si myslím

i kdyz nějak truchlivě ale i radostně 

 

Manžel Petrtr ten tu byl ikdyz to " víc než cokoli "

rodiče

víš tu nebyly

rodiče mě sežrat

nechali

asi

řed lety tak dávno to je

v nevědoucnosti svý

ale

já je miluji

nic nechápali a já taky ne je

jsou strašně moc

neb synka Jarouška milují 

to je nejvíc!!!!

 

A Petr zůstal jako vždy on jediný

v mých strastech a bolestech

a Maruška to je ta nej kamarádska co existuje

ji dám vše není rodičům , synkovi a manželovi 

 

I ona

mnohé dá

a ní sem holubice létavá

místo balvanů

není nad přátelství aspoň to jedno pravý 

 

Když se bojím že padnu

ona je tu

Jo v nouzi poznáš přítele

Petr ,syn, rodiče Maruška a

syn je mě dítě nejvíc je....

 

A včera mi bylo strašné zle

konec můj mého

dne

má máma mi dala synka

že syn  chce 

maminku mě 

 

Já jako bych umírala

nemoc mě schvátila

usla sem a do rána spala

nevím co se dělo

 

Pak sem se vzbudila

vedle mě ráno dítě 

spalo

a já se všech musím zeptat co se dělo když

sem padla a usla

musím se zeptat

neb už sem zdravá a dovádím tu se svým dítětem 

a vděčná sem nejvíc těmto lidem: rodičům a manželovi 

neb se postaral manžel a moji rodiče o to nejcennější když sem padla

 

Pořád bych něco řešila

a vařím oběd

a jím sladkou tyčinku

o není nad chvíli klidu

manžel hlídá syna

 

Tak děkuju jestli dneska ještě všechno stihnu

je toho víc

vařím špenát

a píšu svůj den tento i vcceresi

vlastně proč to píšu

nechci v hlavě tyto myšlenky

jsou těžký

ale zapsat si je chci

 

Poškozené kosti z úrazu vážného před lety tolik bolí

artrózu za následek a velké bolesti zlomenin

občas cítim

ještě že pomáhá kolagen

na klouby

mám jeden co pomáhá

dala mi ho kamarádka Maruška

díky němu je pohyb bezbolestný