Pytlák Hubert

Vzdálen na pár kroků
číhal pytlák na kance
v pušce plno broků
jen lesům není do tance

Skrytý zůstal v houští
na pasece v mlází
mlčky ruce na spoušti
poslední trofej mu schází

Něco hnulo se pod jedlí
v tom vyšla rána ze zbraně
do míst, kde žaludy jedli
bác, a kaňour leží bezbranně

V hospodě pytláka Huberta
pak zapíjel úspěšný lov
v pekle má vrub u čerta
není třeba žádných slov

Další den se střelnou zbraní
čeká na vzácné paroží
až objeví se osmerák s laní
jedinou ranou ho teď složí

Však myslivci a strážci zákona
nastražili v lese malou lest
slepá bude pytlákova patrona
už nebude se mezi ně plést