Války řev

Já nesl jsem domov ve svém srdci,
než přišla válka, dým a smrti řev,
Chtěl jsem jen žít, teď stojím na konci,
na ramenou zbraň, po ní stéká krev.

Před očima plamen, země pálí,
za zády dům, co chránit mám,
slyším, jak vítr jména odnáší do dáli,
ta jména, která v srdci znám.

Padli jsme spolu, bratři v poli,
krev stéká tiše, v prachu bolí,
kéž ještě jednou uslyším smích,
a ne jen křik, co zní od plic.

Věřím, že ráno rozžehne prach,
přinese svobodu a ne strach,
na každém poli, v každém městě,
Ukrajina v boji povstane...