Válka je vůl

Válka je vůl

Už je to tady, moje lásko, právě rukuje se.

Ta děvka prodejná, co říkají jí Smrtka,

na hody se třese;

nevšední.

Všude po pangejtech smrdí mrdka;

čemu divíte se,

kazatelé mravů

počestní?

Kolik asi dní

života eště zbejvá?

Votázka zásadní v srdci všem se skrejvá

a v hlavě bez ustání zní.

Hubana posledního holce, co je sakra blíž,

než ty, moje lásko, když kdesi v dálce spíš;

i flašku s cigárem dopřeju si eště.

Tam někde za obzorem čekaj na nás deště

šrapnelů, kulek a vody smradlavý;

to přece každej ví…

Tak proč nelíbat tu, co se sama nabízí?

Je to tak a nikdo s tím nic nenadělá.

Přestože daleko, má nejdražší, si jediná a skvělá.

Však právě rukuje se…

a se Zubatou tancovat teď budu…

na tom jedinečnym plese…