OPORY

Domove, oporou jsi mojí
v životě, v těžkém vleklém boji,
a rodino, jež při mně stojíš,
oporou jsi mojí.

Otče náš, jenž jsi v nebesích
a v nás a všude, dík, že jsi.
Anděli, jež mé rány hojíš,
oporou jsi mojí.

Anděli boží, strážce můj,
bělavý jak jelení lůj,
při mně stůj.

Drogo, jež nabízíš se mi
skýtajíc mylné zázemí,
která mě v marnost ráda strojíš,
ostudou jsi mojí.

Ne opora! Ne opora!
Jsi, po čem srdce okorá
a po čem život stane se
směsí bludu a agrese!

Anděli boží, strážce můj,
bělavý jak jelení lůj,
je třeba, bys dál při mně stál,
před námi dlouhá tkví cesta…