otevřeným nebem..

Tam, co zapadlo slunce,
kde začíná zem sedmero oblaků je mostem do věčnosti:
právě tam putujem za bájným ostrovem,
jdem s ošatkou ideí:
-právě tak nějak první apoštolové nesli svá ëvangelia tmou
a slovy zapalovali pochodně
stejně jako nebe rozsvěcí hvězdy, aby poutník, měsíc nezbloudil v tmě.

Jsi-li ty pevnina kde může spočinout hoře je dobře,že jsi,
neboť i hoře roztaje v blaženost,byť nablízku srázu,
To Člověkost-
ta věčnost stvoření...