Anotace: ***
Hrbáč, co šije v módním salonu „U popelnic“,
voní se parfém značky „Zatuchlina“,
jeho bodygardem se stala nacucaná veš
a vychytrala blecha,
láskou jeho je hůl, stará, oprýskaná.
Denně se o ní opírá,
Říká jí, „Mám tě na doživotí,
moje drahá“.
Často ho potkávám,
táhne se za mnou jako stín,
štítím se ho, hnusí se mi,
je mi odporný!
Najednou jsem se přistihla,
jak se mu dívám do očí!
Svou modří mě hladí,
jsou plné nekonečné lásky
a dobroty.
„Odpusť mi,
že jsem tě nepoznala dřív,
můj STRÁŽNÝ ANDĚLI!“
Zajímavá básenka a pohled, ten konec jsem tak trochu čekala, nic méně dílko se mi líbí, je takové neobyčejné, trochu o něčem jiném ...
22.05.2008 17:56:00 | NikitaNikaT.
...když jsem začal,myslel jsem,že nedočtu.Dočetl jsem s mrazením v zádech.Perfektní.
22.05.2008 10:55:00 | WAYWARD
Líbí se mi ten přehup z jedné strany na druhou, udělá to emoční vlnu... Mám rád skromné lidi... Díky
22.05.2008 08:57:00 | Dacryon Beata