Moje (chvilková) víra
Moje (chvilková) víra
Anotace: někdy tak přemýšlím, řeším a nevím jestli věřím
Moje chvilková víra,
co někdy nazývám stavem slabosti,
když se nechávám unést
a doufám
ve všechny podoby lidskosti.
Ta moje víra,
co se k ní uchyluju
když sám hledám něco,
v co ani snad nevěřím.
Možná jednou…
jednou až budu mířit k těm dveřím,
kde se něco dělí
a dívá se nazpět
pak snad uvěřím…
Komentáře (3)
Komentujících (3)
Doporučit
Tisk
Věřím v neuvěřitelné skutky a náhody, které se mi dějí...potkávám lidi, na které jsem celé dny myslela, aby se mi zase připletli do cesty a objali mě. Slyším písničky, které jsem slyšela jako malá, čtu knížky, o kterých mi někdo kdysi dávno vyprávěl, zjišťuji, že v té šílené změti lidí občas vykopeš i poklady, které ti dodají smyslu...A vlastně tě udělají šťastným, jen díky tomu, že jsou...
06.04.2009 22:19:00 | Sunny
...každý člověk má potřebu něčemu věřit,nejlépe je věřit sobě,ale nesmím si myslet,že jsem nejlepší :-)
29.07.2008 21:37:00 | WAYWARD
