Lampa přání

Už bych měla spát. Zas ráno
světlo halí tmu. Mám nedospáno.
Celou noc mi pastýři hlídali mé stádo.
Sny se skryly za mraky, polapeny vládou
ega, vlastní touhy, zapomnění, krásy.
Musíme je zahnat zpět na ty správné trasy.
Je to úkol nelehký, cítím se však vinná,
za tu tíhu temnoty, za má místa stinná.
Slunce svítí, poledne, zvony znějí z dáli,
sny se budí ze spaní, příliš dlouho spaly.
"JÁ" teď zvolna odchází, jak jsem si to přála.
Slyším, co jsem slýchala, když jsem byla malá.