Anotace: Ach, jak rychle se snažíme překrýt naše chyby rádoby pózami dokonalosti, ale jen v pravdě je ta pravá cesta za pokladem...
Slunce padlo jako kámen
do srdce
zrcadlilo se
a zradami našimi
vypalovalo desatera
která jsme zrazovali
Luna prosila svými paprsky
abychom se navrátili na cestu
kterou jsme opustili
POZŘENÍM
PROZŘENÍ
jsme dospěli za brány pokoje
opuštěné děti
hledající náruč
jen Had se smál svým sssss
polykaje prach z kterého jsme povstali
neptej se proč
je pozdě a přeci brzo
na odpověď…
Když spadne Slunce do srdce, tak Luna nemůže svítit bo nemá z čeho. Maximélně z odrazů hvězd.. hm.. To co jsem asi četl, nebyla vědecká stať o vesmíru, že? .. Hezká :)
01.06.2009 13:37:00 | Sleepwalker